Příběhy Antonína Střížka

Antonín Střížek je vypravěč příběhů. Ne příběhů epicky velkolepých, ale spíš každodenních, banálních, existenciálně laděných. Skládá je z barevných ploch, s poctivostí, která znamená i nejistotu konečného výsledku. Malíř – rebel, který pro subjektivní vyjádření nehledá abstraktní formu, ale skrze objektivní situaci vypráví individuální příběh.  Krajina, město, se tak stávají jevištěm lidských her, které proměňují naši zažitou perspektivu. Jako by Střížek zmenšoval dějinné, objektivní a do popředí vystoupily drobné momentky všedního života. Lidský příběh se tak neodehrává na pozadí ducha doby, ale naopak.

Snad díky tomu jsou nám Střížkova plátna tak blízká, přístupná: stávají se prostorem pro reprodukci vlastních dávných zážitků a pocitů. Samozřejmě, vzpomínky se pojí s pomíjivostí, ztrátou, možná i marností, ale zároveň jistou radostí, která vyplývá z bezpečné srozumitelnosti světa. Antonín Střížek představuje objektivní situace, kterým ale přikládáme, jako diváci, různé významy v kontextu subjektivního prožitku. Autor tak vytváří unikátní svět, ve kterém je subjektivní – objektivní, dějiny – individuální osud, soukromé – veřejné k sobě komplementární.

Ondřej Jerman