diskuze

Automat na výstavu: Československý pavilon na Expo 67 v Montrealu

Na jaře loňského roku uběhlo 50 let od otevření Světové výstavy v Montrealu (27. 4. – 29. 10. 1967), která byla druhou z trojice poválečných prezentací Československa na světových výstavách a navázala na iniciační moment Expo 58 v Bruselu. Pavilon a restaurace vznikl podle projektu Miroslava Řepy a Vladimíra Pýchy, návrh interiérů byl svěřen autorům bruselského pavilonu, Františku Cubrovi, Josefu Hrubému a Zdeňkovi Pokornému. V zábavní části výstaviště bylo rovněž restaurační zařízení Koliba slovenských architektů Vojtecha Vilhana a Stanislava Talaše. Na československé reprezentaci se podílela řada předních umělců (René Roubíček, Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský, Ľudovít Fulla, Jan Kotík, Josef Svoboda, Radúz Činčera, Emil Radok, Karel Hladík, Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Vladimír Janoušek, Rudolf Uher, Eva Kmentová, Ladislav Guderna, Pravoslav a Jindřiška Radovi, Jiří Novák, Stanislav Kolíbal a mnoho dalších).

Více než tradiční exponáty ze skla zde však zazářily audiovizuální novinky diapolyekran, polyvize a Kinoautomat, které se později dostaly do dějin nových médií. Expo 67 se ve své době stalo v Československu jakýmsi měřítkem pro kvalitní provedení výstavnických expozic, bylo však i známkou rutinérského přístupu. Jako specifický formát mezi architekturou, designem a uměním předznamenává dnešní podobu výstavního provozu svou internacionalizací, spektakularitou, masovostí a silným ukotvením v politickém, ekonomickém a společenském pozadí. Navíc se odehrálo v době, kdy způsob prezentace začíná být minimálně stejně důležitý jako to, co se vystavuje.

K výročí vznikla kromě putovní výstavy rovněž kniha Automat na výstavu, první monografie pavilonu ČSSR na Expo 67 v Montrealu. Kurátorky výstavy Daniela Kramerová a Terezie Nekvindová se v ní spolu s dalšími českými a slovenskými odborníky (Martin Bernátek, Vladimíra Büngerová, Henrieta Moravčíková, Martin Strakoš a Marta Sylvestrová) zaměřili na kritické zhodnocení československé účasti z hlediska problematiky výstavnictví, architektury, audiovizuálních exponátů nebo otázky česko-slovenských vztahů.

Během večera, který bude věnován historii a kontextu Expo 67 a československé účasti a během něhož bude představena publikace Automat na výstavu, promluví pamětníci, kteří se na přípravách Expo 67 podíleli, a odborníci na dané téma:

Miroslav Řepa, architekt, spoluautor budovy pavilonu a znalec světových výstav.

Otakar Binar, architekt, autor (s Miroslavem Masákem, Lidmilou Švarcovou, Václavem Havlem a Pavlem Juráčkem) nerealizovaného scénáře pro Expo 67, který se výstavnictvím zabýval rovněž v rámci Libereckých výstavních trhů.

Irena Žantovská Murray, historička architektury a někdejší ředitelka knihovny RIBA v Londýně, která řadu let působila na McGill University v Montrealu, kde se věnovala i Expo 67.

Henrieta Moravčíková, historička architektury a specialistka na modernistickou architekturu z Ústavu stavebníctva a architektúry Slovenské akademie věd, která textem „Co na Expo nebylo“ přispěla do knihy Automat na výstavu.

Daniela Kramerová, historička umění, spoluautorka výstavy a publikace Automat na výstavu, věnovala se také čs. účasti na Expo 58 v Bruselu.

Terezie Nekvindová, historička umění, spoluautorka výstavy a publikace Automat na výstavu, odbornice na československé výstavnictví a světové výstavy, která bude rovněž večerem provázet.

Součástí prezentace knihy bude promítnutí dvou unikátních dobových filmů Veliká pouť (1967, režie Pavel Háša) z archivu Vojenského historického ústavu v Praze a Stvoření světa. Mozaiková projekce programu Diapolyekranu (1967, Emil Radok a Josef Svoboda) z archivu Josefa Svobody.

Kniha Automat na výstavu, vydaná GAVU Cheb a AVU Praha, bude během večera k dispozici za zvýhodněnou cenu. Publikace vyšla při příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii výtvarného umění v Chebu (reprízy v Moravské galerii v Brně a Slovenském centru dizajnu v Bratislavě).

Večer se koná ve spolupráci s Vědecko-výzkumným pracovištěm Akademie výtvarných umění v Praze.

Úvodní foto: Matěj Činčera, Jan Kloss.