Černá Marie

Vývoj umění pohyblivého obrazu dospěl do zevšednělé různorodosti prezentačních modů, jakými je filmový nebo galerijní prostor, televize nebo grafický design přehrávačů mobilních zařízení. Například architekt a designér Frederick Kiesler spatřoval technologickou budoucnost pohyblivých obrazů v projekci na oblaka, v 50. letech 20. století mluvil o filmovém prostoru s projekcí nekonečného fimu.

Příklady použité pro výstavu vychází ze skic a plánů k prostorům budov a instalacím, které byly určeny k projekci pohyblivých obrazů během více jak stovky let. Dohromady bude představeno šestnáct ilustrovaných projektů, které se budou střídat po dvojicích v průběhu osmi týdnů.

Název výstavy Černá Marie odkazuje k prvnímu filmovému studiu přizpůsobenému natáčení filmů pro kinetoskop, které postavil americký vynálezce Thomas Alva Edison v New Jersey v letech 1892–1893.

Koncepce: Martin Mazanec
Instalační řešení: Dominik Gajarský

Doprovodný program se bude odehrávat každý čtvrtek po celou dobu výstavy, a to formou přednášek, diskusí, prezentací umělců či projekcí.

Situace 1 / 25.–28. 5.: László Moholy-Nagy, Polykino (1925) / Emil Radok a Josef Svoboda, Pražské jaro (1958)

Situace 2 / 1.–4. 6.: Walter Gropius, Totaltheater (1927) / OMA, Prada Transformer (2009)

Situace 3 / 8.–11. 6.: Robert Smithson, Cinema Cavern (1971) / Dan Graham, Cinema (1981)

Situace 4 / 15.–18. 6.: Marcel Duchamp, Anémic Cinéma (1926) / Bruce Nauman, Video Corridor for San Francisco (Come Piece) (1969)

Situace 5 / 22.–25. 6.: Frederick Kiesler, Film Guild Cinema (1929) / Paul Sharits, Epileptic Seizure Comparison (1976)

Situace 6 / 29. 6. – 2. 7.: Le Corbusier, Iannis Xenakis a Edgar Varèse, Pavilon Philips (1958) / John Cage, Lejaren Hiller a Ronald Nameth, HPSCHD (1969)

Situace 7 / 6.–9. 7.: Claes Oldenburg, Moveyhouse (1965) / Hollis Frampton, A Lecture (1968)

Situace 8 / 13.–16. 7.: Anthony McCall, Line Describing a Cone (1973) / Breath (2004)