Černá země? Mýtus a realita

Helena Salichová Zátiší s rybou a cibulí, 1930, olej,platno, 84,5×64,5cm

Výstava Černá země? Mýtus a realita, na jedné straně přebírá název často citovaný ve spojení s Ostravskem a je reflexí jednoho z prvních počinů, který uvedl region do širšího povědomí v rámci Československé republiky, a tím byl stejnojmenný časopis vycházející mezi léty 1925–1928. Zároveň se jedná o stejnojmenný obraz Břetislava Bartoše z roku 1920, který se stal demonstrativní malířskou vizí Ostravska jako industriálního světa. Na druhé straně je zde pomyslný otazník a podtitul mýtus a realita, které mají zpochybnit často opakované klišé o výjimečnosti, nebo naopak průměrnosti dané lokality a spojování s několika autory zabývajícími se především sociálním uměním.

Výstava představí  výtvarnou a uměleckou scénu Ostravy a širšího regionu, ve kterém žili Češi, Němci, Poláci i Židé mezi léty 1918–1938. Mimo kosmopolitní ráz obyvatelstva působily na uměleckou tvorbu složité a protichůdné společenské, sociální, kulturní a krajinné podmínky – ostravská průmyslová aglomerace; Kravařsko, Opavsko a Hlučínsko, Pobeskydí, Valašsko.

Koncepce jednotlivých sekcí výstavy se zaměřuje na mecenáše, sběratele a podporovatele uměleckých snah a spolkovou činnost. Vznik Československé republiky a proměny ve vnímání umění přináší nové výzvy pro umělce. Opět se nabízí otázka, na kolik byla regionální umělecká scéna těmto změnám otevřená. Každý obor představí známé i méně známé osobnosti regionu (Břetislav Bartoš, Ferdiš Duša, Alois Zapletal, Valentin Držkovic), osobnosti, které zde působily v určitém období života (např. Antonín Procházka, Bohumír Dvorský), nebo pro ně byl region inspirací (Jan Zrzavý). V rámci sochařství a architektury se často jedná o české a německé autory spojené se zakázkami a realizacemi (Josef Kubíček, Jan Lauda, Josef Dvořák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Erich Mendelsohn). Samostatná sekce je věnována německým a židovským malířům a sochařům (Franz Barwig, Adolf Zdrazila, Raimund Mosler, Paul Gebauer, Karl Harrer, Helena Scholz-Zelezny, Josef Obeth, Engelbert Kaps) a uměleckému řemeslu, především stále nedoceněné keramické dílně Aloise Jaroňka. Poetické návrhy s krajinnými prvky, na kterých se mimo jiné podílel také Ferdiš Duša, odrážejí svébytnou formou dobový vliv hnutí Arts and Crafts a jejich touhu po ztracené kráse ruční řemeslné práce. Naproti tomu představíme i progresivní tendence moderního reklamního designu v podobě knižní grafiky a návrhů pro Tatru Kopřivnice.

Renata Skřebská