Eduard Ovčáček

Eduard Ovčáček / KÓDY & PROSTOROVÉ FORMY

Grafik, sochař, malíř, vizuální básník, fotograf, typograf, kurátor, akční a experimentální umělec i pedagog se narodil roku 1933 v Třinci. Nyní žije a pracuje v Ostravě. Prvořadým médiem mu je grafika, zejména serigrafie, patří k významným osobnostem českého výtvarného umění 2. poloviny 20. století. Kromě rozvíjení vlastní tvorby vždy usiloval o udržování vazeb s umělci českými, slovenskými i zahraničními, sledoval vývoj aktuálního umění za hranicemi a podílel se na zprostředkovávání těchto tendencí mezi svými uměleckými kolegy. Byl iniciátorem nebo spoluiniciátorem řady společných výstav, setkání, sympozií apod., a to v době komunistického režimu i po roce 1989. Je označován za klíčovou osobnost českého lettrismu u nás (umělecký směr, který se pohybuje na pomezí literatury a výtvarného umění, jako základní výrazový prvek slouží písmo). Za svoji tvorbu obdržel mnoho ocenění. Je zastoupen ve významných českých i zahraničních sbírkách.

Eduard Ovčáček vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě (1957-1963, prof. Peter Matejka). Pohyboval se mezi umělci, se kterými sdílel společný zájem o strukturální abstrakci určovanou současným evropským vývojem. Do obrazové formy vstupovaly textilie, laky, písek a jiné materiály. V první polovině šedesátých let se v Ovčáčkově tvorbě objevilo písmo, které se stalo jeho typickým znakem. Zúčastnil se legendární výstavy Obraz a písmo uspořádané Jiřím Padrtou a Zdeňkem Felixem. Po vzoru Pražských Konfrontací inicioval vznik Bratislavských Konfrontací, spoluzaložil Klub konkrétistů (1967). V této skupině se spojilo přes padesát českých, moravských a slovenských umělců, kteří uskutečnili sérii výstav doma i v zahraničí. Na události v roce 1968 Eduard Ovčáček reagoval konkrétní a vizuální poezií s názvem Lekce velkého A, kterou stihnul publikovat v Literárních listech a dalších periodikách v Československu i v zahraničí. Později byl jako signatář Charty 77 režimem šikanován. Mezi léty 1984-89 se z politických důvodů přestěhoval z Ostravy do Prahy. Vystavoval pouze v rámci neoficiálních výstavních prezentací, které se konaly v menších českých a moravských městech, zpravidla v místních kulturních střediscích mimo pozornost tehdejšího aparátu.

V 90. letech se intenzivně obnovovala výtvarná sdružení, pořádaly se výstavy, kde nechybělo ani jméno Eduard Ovčáček (se Spolkemvýtvarných umělců Mánes, Sdružením českých umělců grafiků Hollar, Uměleckou besedou, Novým sdružením pražských umělců a Výtvarnou skupinou Jiná geometrie). Po roce 1997 byl z iniciativy Arséna Pohribného, Jiřího Valocha aj. znovuzaložen Klub konkrétistů s pobočkami v několika oblastních centrech. Eduard Ovčáček je členem ostravské skupiny konkrétistů. V letech 1991-2012 pracoval jako vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě. Nejprve řídil katedru výtvarné tvorby. Později měl velký podíl na vzniku samostatné Fakulty umění, kde vedl katedru kresby a grafiky. Školní atelier vybavil serigrafickou dílnou, která se stala významnou platformou pro sympozia a workshopy na mezinárodní úrovni. Jako kurátor zorganizoval řadu výstav s názvem  „Česká serigrafie“ u nás i v zahraničí. I v serigrafii uplatňuje písmo a využívá počítačových programů k propojování a překrývání vrstev, množení, úpravě velikosti či natáčení písmových i jiných motivů… experimentu se Eduard Ovčáček nikdy nebál. Jeho dílo zabírá poměrně široké pole působnosti, které si ovšem zachovává svůj výrazný rukopis.

Výstava v městské galerii v Týně nad Vltavou

Aktuální výstava představuje převážně velkoformátové obrazy a objekty z posledních deseti let autorova tvůrčího období.

Petra Herotová

Doprovodný program

5. října / 26. října Výtvarná kuchyňka

13. října Výtvarná superkuchyňka-marbling (v rámci Dnů otevřených ateliérů)

19. října Tričková superkuchyňka

25. října Zoom na Eduarda Ovčáčka-komentovaná prohlídka výstavy

 

www.eduardovcacek.cz