Retrospektivní výstava Evy Kmentové (1928–1980) zprostředkuje zásadní tvůrčí počiny této sochařky. Spíše než lineárnímu oblouku díla dá prostor klíčovým dílům umělkyně – a v prostředí velkorysých prostorů brněnského Domu umění se k nim pokusí co nejhlouběji proniknout. Skrze jednotlivé práce Evy Kmentové prozkoumá pracovní podmínky umělkyně-sochařky. Ukáže roviny významů otisku/odlitku pro její autorskou výpověď. Zamyslí se nad smyslem efemérnosti některých pozdních prací a pokusí se pochopit pozici díla Evy Kmentové v kontextu světového sochařství.

 

Oproti retrospektivě konané v Praze v letech 2006/2007 má současná výstava výběrovější charakter. Není inventurou dosud neznámého či nezřetelného celku, ale vybírá z něj několik formálně, tematicky a časově definovaných souborů. Jestliže předchozí výstava interpretovala díla převážně v duchu autorské intence Evy Kmentové, současná dává přednost vnějšímu pohledu: Jak její dílo dnes vnímá divák? Co je na něm zřejmé na první pohled a co se skrývá v dalších rovinách?

 

Výstava se pokusí odpovědět na tyto otázky: Jak umělkyně reagovala na specifický způsob fungování výtvarného umění v době socialismu, postaveném na státních/veřejných zakázkách? Jak se podmínky práce v různých obdobích socialistické kultury odlišovaly? Jak se v nich dařilo nejen profesně přežívat, ale současně v jeho prostředí dosahovat tvůrčího sebevyjádření? Důležitým tématem výstavy bude i otázka, jak se sochařka vyrovnávala s postavením ženy-umělkyně a jak se to projevilo v reflexi její tvorby.

 

kurátor: Tomáš Pospiszyl