F!DAY 2017

http://www.f-festival.com/program/

Lidská tvář je zvláštní zakřivenou plochou, do které se postupem času zapisují jak hnutí „zevnitř“, tak proměny okolního světa – prostředí, ve kterém se pohybujeme, na které se díváme, kterému čelíme. V tomto smyslu může být podnětné přistoupit k lidské tváři jako k jistému typu území, rozkládajícímu se na podloží lebky. Její zvrásněný povrch je přitom součástí specifické topografie, která bývá často dále předmětem uměleckého zkoumání. Gilles Deleuze poukazuje na určitou imanentnost až „odlidštěnost“ samotné tváře: „Hlava patří k tělu, tvář však ne…tvář je mapa, dokonce i tehdy, když je vázaná na nějaký objem a obepíná ho….“ Podle Deleuze „hlava a její prvky se můžou změnit na tvář jenom tehdy, když se jistým nevyhnutelným procesem stane tváří celé tělo“.

Chápání tváře jako určitého teritoria však nemusí být nutně vázáno jen na její tělesné aspekty. Ve tváři lze rovněž číst jako v mapě sociálních vztahů – zdánlivou daností a neměnností stavebních prvků tváře prosakuje expresivita, přičemž výrazy podmíněné společenskými procesy nebo soukromými příběhy se ve tváři spíše aktuálně „vysráží“, než že by tam byly permanentně přítomny. Jindy, naopak, je v obličeji vepsáno prožité i očekávané.

Deleuzovsky pochopena tvář sama o sobě ještě tváří není. Je jenom „strojem plným nekonečných možností“. Demonstrační plocha obličeje tak skýtá nekonečné množství potenciálních sdělení. Může být místem schizofrenického zmnožení identit i prostorem projekce subjektivity fotografa. Může být soustředěnou podobenkou – zcizeným derivátem naší podoby, se kterým se nedokážeme ztotožnit – anebo chaotickou neostrou momentkou na konci selfie-tyče. Letošní ročník Festivalu F! si klade za cíl prozkoumat rozsáhlá území tváře.

Lucie L. Fišerová