Rýč, míč, klíč

dobře zní, rýmuje se a pěkně vyslovuje. Možná, že je to z čítanky. Podobně jako názvy předchozích Kalhousových výstav má i tento poetický charakter a k vekým, ledabyle zaostřeným fotografiím nabízí návod k hravému vnímání. Kurátor výstavy Michal Koleček považuje Kalhouse za nejvíc „gender“ výtvarného umělce v našem okolí (odborně millieu) a my mu to nemáme za zlé. Protože jeho (Kalhousova) fotografická řeč nepřekypuje politikou ani metafyzikou, působí privátně, prostě a skoro otcovsky. Přitom si ale jako malé dítě stále ukazuje prstem: na drobná zákoutí a podivné útvary na stole nebo na svůj dům a svoje blízké při odpočinku během výletu. Proslýchá se, že za něj někdy mačká spoušť jeho malý syn a jindy manželka. Jednou o něm kritický odborník na fotografii Josef Chuchma napsal, že Kalhous je „malá česká pocitovka“. Pokud to měl být jen neobratný kompliment, tak klobouk dolů. Domov, to je přece to nejdůležitější. Michalu Kalhousovi sekunduje svými fotografiemi a videi Michaela Thelenová. Autorka podobného humoru i naladění, která pro změnu ráda uklízí.