V galerii Josefa Sudka panuje tajemná, kreativní a trochu posmutnělá atmosféra. Umělec, jež je všem znám jako rázovitá postavička bezrukého génia, zde dlouho žil se svojí maminkou a dokonce spolu spali v jedné posteli. Ateliér plný krámů pak po smrti obou do základů vyhořel a zachovala se jen kamenná vana, kde mistr ustaloval fotografie, ale zlí jazykové tvrdí, že ji Josef používal i jako pisoár. Podle dochovaných stavebních plánů dřevěný domek nechal znovu postavit náš nejbohatší čech a replika je opravdu dokonalá. Vystavují zde mladí i starší fotografové a každá výstava je malou událostí. Současná výstava Aleny Kotzmannové s názvem Rybí lidé je sensuální lahůdkou, ale na své si přijdou i intelektuálně orientovaní návštěvníci. K vidění je i výše zmíněná vana, ze které Alena udělala zámeckou fontánu.

Pozvánka na tuto výstavu, která se jmenuje, tak jak se jmenuje, by mohla oprávněně vzbudit dojem, že se jedná o jakési vyvolávání duchů a autorka se cítí být médiem. Její výtvarný projekt překvapí svoji inovativní věcností a to přes to, že se jedná o instalaci nevelkých popisných fotografií, navíc z velké části adjustovaných ve staromódních, jakoby nalezených rámech. Nekompromisní volba evidentně sudkovských monotémat otevírá bránu k čistému a bezprostřednímu pozorování věcí a mimoděk oživuje i vztah ke konkrétnímu místu této galerie, kam se budu rád vracet.