výstava

Introducing Patricia Dauder: Povrch

Povrch Patricie Dauder je poetickým pojednáním obrazu jakožto složité struktury vzniklé in situ a sestavené z vrstev paměti a významu. Instalace vytváří dialog mezi několika tmavými, plochými prvky, které jsou pečlivě rozmístěné v prostoru, sdílejí jistou křehkost a postrádají téměř jakýkoli objem. Konverzaci umocňuje prostorová choreografie, díky níž se zdá, že jednotlivé prvky stojí proti sobě nebo je spojuje neviditelná linka. Přestože je lze chápat jako kresby či skulptury, jedná se o prvky, které překračují své dimenze a stávají se pouhým povrchem. Vzniku těchto mimořádných obrazů-objektů předcházelo odstranění, narušení nebo zničení původní struktury. Už sám název naznačuje, že tyto prvky postrádají obsah, neboť jsou odkázány do role povrchových vrstev či „kůže“, přesto je z nich cítit vůně prostoru, akce či objektu. Připomínají sutiny, ale současně také evokují zkušenost a materiálnost obyčejných objektů a neobyčejných prostorů. K vnímání, interpretaci a prezentaci myšlenek a pocitů, které se vztahují k času a prostoru, Patricii Dauder slouží studium formy, hmoty a struktury a experimentování s nimi. Obrazy a formy z jejích kreseb, filmů, látek, skulptur a fotografií jsou výsledkem dlouhého pracovního procesu podněcujícího dialog mezi pozorováním světa a abstrakcí, jenž rozhoduje o tom, co chápeme jako přítomné či nepřítomné, jako celek či fragment, jako ztrátu či stopu v přírodních i uměle vytvořených prvcích.
„Kresba je médium, které mi slouží k vybudování tvarosloví a prostorů odvozených ze vzpomínek na všednodenní postřehy, ale nemusí nutně připomínat realitu,“ vysvětluje umělkyně. „Takto vzniká jazyk invence. S plastikou se to má obdobně. Je to odpověď na smyslové představy o prostoru. Fotografii a pohyblivý obraz využívám k zachycení fragmentů vnějšího světa, k pozorování a analýze reality a uplatňování osobní obraznosti.“ Z toho pramení dualita, v níž introspekce čerpá z pozorování, a naopak. 
Patricia Dauder (nar. 1973, Španělsko) studovala na Akademii výtvarných umění sv. Jiří v Barceloně a v Ateliers Arnhem. Byla rezidenční umělkyní v takových organizacích a platformách, jako jsou Project Sonae//Serralves (Porto), I.S.C.P., International Studio and Curatorial Program (New York), Hangar (Barcelona) a v neposlední řadě pražská Meetfactory. Za svou tvorbu získala řadu cen a ocenění, např. DKV / MARCO Grant, CONCA Visual Arts Grant, Plastic Arts International Botín Foundation Grant a Caja Madrid Generation Prize.
uvádí Adam Budak