Jan Kovářík - Formy pro UF-VII a VI

Autorova výstava v GASK však tentokrát radikálně směřuje opačně od tradičního představení hmotných plastických děl. Místo výsledných odlitků se zde představí sochařské formy, z nichž se díla teprve rodí. Tvůrčí nástroj, který jakožto součást výrobního procesu zpravidla zůstává „utajeně“ v ateliéru, naopak vstupuje do významového ohniska výstavního prostoru. Obyčejný kus sochařského vybavení se tak proměňuje v cosi jako ready-made, vyměňuje si úlohu neviditelného „lůna“ esteticky krásných plastik za postavení post-estetického, konceptuálně provokativního objektu, který klade řadu zásadních otázek vztahujících se k přítomnosti a nepřítomnosti, originálu a kopie… Autor nás tak nutí přemýšlet nad samotným smyslem sochařství a umění obecně: V čem tkví kouzlo prázdné formy? Je jen materiálním přechodníkem ke zrodu sochy? Schránou, slupkou, skořápkou, mezicestou a mezikrokem? Jaký je soulad mezi jejím vnitřním negativním obsahem a vnějším technickým tvarem? Má schopnost nést sama břímě uměleckého artefaktu? Nestává se postupně již sama archaickou při nástupu nových technologií?
Když je originál nenapravitelně zničen a jen sama negativní forma nese poselství hmoty, kterou obklopovala, jen ona může opět zrodit podstatu, kvůli níž sama vznikla…