O autorovi

Jana Bernartová je digitální umělkyně, která zkoumá možnosti neomediálního díla, testuje východiska produkce, současně se zabývá i otázkami spojenými s remediací nových médií. Digitální data, v jejich vizualitě i nevizualitě, jsou jakousi alfou i omegou, ústředním tématem jejího zájmu. Jana Bernartová studovala v ateliéru Vizuální komunikace – digitální média na Fakultě umění a architektury TUL v Liberci, v ateliéru Intermédií na FaVU VUT v Brně a doktorské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Její pedagogické vedení směřovalo od Stanislava Zippeho, přes Václava Stratila k Federicu Díazovi.

O výstavě

Výstavní projekt Ultramarín extra blue vychází z dlouhodobého zájmu o digitální barvy a jejich interpretaci. Digitální barva je zapsána číslem, zpravidla nemá žádný název a většina diváků si pod číslem nepředstaví konkrétní barvu nebo odstín. Současně tato číselná reprezentace barvy není nikdy věrně naplněna. Odchylky barevných odstínů vznikají v závislosti na typu a kvalitě zobrazovacího zařízení (například monitor, projektor, telefon, atd.). Vzniká tak neukončený vzorník „inkarnací“ barvy. V případě dlouhodobého projektu Jany Bernartové Tekuté krystaly R0G0B255 – vzniká právě vzorník modré barvy. Základní, čisté, výchozí modré. Součástí uvažování o barvách reprezentovaných nulami a jedničkami je historická a geografická souvislost barev tradičních – pigmentů. Zde přesně naopak platí, že skoro každý si vybaví barvu pod názvem ultramarín nebo pařížská modř.