Socha byla původně součástí Bílkova cyklu Otčenáš (1900), spisu komponovaného spolu s obrazy a sochami (v reprodukcích, resp. fotografiích na samostatných listech) doprovázenými příslušnými komentáři ve formě ideového chrámu. Naši sochu komentuje 5. prosba, 13. list: „Jak sladké musí být: Co ovce ztracená, Pastýřem dobrým nalezená, objatá věčným objetím Jeho Nejdražším! (Plastika)“. Bílek transformoval tradiční ikonografický typ postavy pastýře nesoucího na ramenou ovci ideou trpného náboženského sentimentu: pastýř k ovci uléhá, aby ji na zemi, jež je lidským údělem, objal v náručí; postava Krista kompozičně navazuje na figurální typ z raného období, v němž pro sebe Bílek nalezl vhodnou formuli své komplikované spirituality.
Přednáška Petra Jindry se věnuje dílu ideově i materiálově – dosavadní datace a materiál sochy v evidenci galerie a v literatuře je otázkou.

V cyklu "Jedno dílo / jeden svět" je každou první středu v měsíci představeno vždy jedno významné dílo ze sbírek galerie. Diváci, kteří navštíví Masné krámy, mohou kromě aktuální výstavy spatřit i jeden vybraný exponát ze sbírek galerie, umístěný ve střední lodi. V 17 hodin pak zájemcům dílo představí kurátoři galerie a seznámí je s jeho příběhem a významem. Na výstavách "Jedno dílo / jeden svět" se pravidelně střídají příklady moderního i starého umění, umělci celorepublikového významu i regionální osobnosti, obrazy, plastiky i architektury.