Klasik: Obraz průměrného českého rodinného domu 1989–2015

Vzhledem k omezené stavební produkci, téměř nemožnosti získat pozemek a celkové orientaci na hromadnou bytovou výstavbu panelových domů byl rodinný dům za minulého režimu obklopen aurou nedostatkového zboží. Po roce 1989 tak pochopitelně na velkou poptávku po vlastním rodinném bydlení zareagovaly nově zakládané projekční a stavební firmy. Samostatně vlastněný rodinný dům inspirovaný obrazem „šťastného“ západního způsobu života přinášel jeho majitelům nový životní styl a ztělesňoval naplnění snu o moderním bydlení. Snu, ovlivněného touhou po vyjádření vlastní individuality a snahou o sebeprezentaci nově se formující střední společenské vrstvy. Ve svobodné volbě vítězila nabídka katalogového rodinného domu na klíč.

Výstava se zaměřuje na vývoj průměrného českého domu tak, jak jej nabízely projekční a stavební firmy, a jak se o něm psalo v časopisech. Je rozdělena do pěti na sebe navazujících a prostupujících se fází. Každá je zastoupena vždy jedním domem, jenž nejlépe reprezentuje dané období: je to průměrný dům své doby, který se snažil být co nejdostupnější širokému počtu zájemců o rodinné bydlení a který co do počtu prodaných kusů patřil k těm nejpopulárnějším. Jednotlivé fáze doplňují série textů, které přibližují dobovou situaci a problematiku.

Výstava tak sleduje, jak se až do dnešních dnů proměňoval architektonický diskurz v souvislosti s dobovým vkusem a především, jaká byla reálná dostupnost této formy bydlení, s níž těsně souvisí nabídka státních podpor např. stavebního spoření a zejména pak hypoték. Výstava tak skrze typologii rodinného domu vytváří imaginární katalog architektonického odrazu porevolučního vývoje střední vrstvy – jejího kulturního, sociálního a ekonomického statusu.

Kurátorka: Jana Pavlová

Koncepce: Eva Bortelová, Irena Lehkoživová, Jana Pavlová, Barbora Špičáková

Instalace: Martin Hrubý

Fotografie: Oskar Helcel, Martin Netočný