komentovaná prohlídka

Komentovaná prohlídka výstavy Rok 1918 a umění v Plzni. Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1918–1938

Výstavou provází její kurátor Petr Jindra.

Vznik Československa představoval pro regionální umělecký život silný podnět. V Plzni, významném průmyslovém městě, které však bylo umělecky prostředím opožděným a provinciálním, vzniká řada výtvarných spolků, které měly napomoci, aby se místní výtvarné umění, jeho autoři a publikum stali rovnocennou složkou moderní kultury samostatné republiky.

V první části výstavy je ukázáno, jak se v díle plzeňských umělců projevila přímá zkušenost první světové války. Autenticky ji odráží dokumenty z ruky předních plzeňských umělců meziválečné doby, kteří strávili několik let na frontě: ilustrovaný válečný deník Bohumila Krse a ilustrované autorské knihy Josefa Hodka. V plzeňském prostředí vznikla i díla, která na válku reagovala alegorií, např. rozměrný obraz Triumfátor Josefa Mandla, představitele novoromantického symbolismu.

Na výstavě je představena slavná loutka plzeňského Kašpárka spolu s kresbou Bohumila Krse Jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko. Kresba zachycuje scénu z loutkového představení, v níž plzeňský Kašpárek v září 1918 za všeobecného nadšení obřadně pohřbil dvouhlavého orla a s ním symbolicky rakousko-uherskou monarchii.

V dalších částech výstavy se mohou návštěvníci seznámit s pracemi významných plzeňských umělců (Josef Skupa, František Pořický aj.) i s kulturní atmosférou plzeňského meziválečného života, k níž patřil důraz na pedagogiku a tvůrčí možnosti jedince, knižní kulturu i erotické radosti. Vystaveny jsou zde mj. tři erotické zpěvníky, které vydal Josef Hodek a jejichž vtipné a peprné texty, sesbírané na venkově v okolí Plzně, doprovodil výmluvnými kresbami.

Bohumil Krs, Jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko, 1928
Bohumil Krs, Jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko, 1928