Instalace – koncert. Součást projektu Nahlížet nasloucháním / Listening Eyes, který je další z řady variant na téma spojení hudby, výtvarného umění a performance.

Obraz nepotřebuje být dokreslován hudbou a hudba nepotřebuje obraz, ovšem položit hudbu a obraz vedle sebe je jistě možné. Právě možnost existování vedle sebe je jádrem projektu Hlavní děj Markéty Othové a Petra Bakly. Ani jeden z autorů se nestará o obsahy a sdělení, nevypráví příběh, neevokuje náladu. Othové fotografie nereagují na Baklovu hudbu ani obráceně. Absence záměrných, předem připravených interakcí otevírá prostor pro interakce neplánované, pro vznik nečekaných obsahů a nepředvídatelných nálad. Vizuální a zvukové komponenty jsou propojeny analogickou cestou vzniku. eden a tentýž hmotný nebo hudební objekt je nahlížen postupně z různých stran, pootáčí se, známá situace se stále znovu vrací, ale neopakuje se, věci samotné se nemění, jen na různý způsob jsou. Říká se, že hudba je časové umění – ale už se vám někdy podařilo prohlédnout si fotografickou sérii v nulovém čase?

Součást projektu Nahlížet nasloucháním / Listening Eyes, který je další z řady variant na téma spojení hudby, výtvarného umění a performance. Autorem konceptu je Didier Montagne společně s ansámblem Prague Modern.

Fama Q
David Danel, Roman Hranička – housle
Ondřej Martinovský – viola
Balázs Adorján – violoncello

Markéta Othová (1968) studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky a ateliér ilustrace a grafiky. Byla dvakrát nominovaná na Cenu Jindřicha Chalupeckého, potřetí, v roce 2002, ji získala. Dnes už světově respektovaná umělkyně výrazně ovlivnila směřování české fotografie v devadesátých letech. Samostatně vystavovala například v pražské Národní galerii (1998), v Kunsthalle Basilej (2000), v Galerii města Bratislavy (2003), ve Photographers’ Gallery Londýn (2005), Domě pánů z Kunštátu v Brně (2011), v Bonner Kunsverein (2012) a v loňském roce v ostravské galerii Sokolská 26. Její fotografie jsou zastoupeny v řadě významných soukromých i veřejných sbírek.

Petr Bakla (1980) studoval nějaký čas sociologii, posléze přešel na Hudební fakultu AMU, kde vystudoval hudební teorii. Pokud jde o kompozici, neprošel obvyklým formálním studiem, hledá si vlastní cesty. Ve svých skladbách preferuje situace, ve kterých se “ještě-ne-hudba” stává “už-hudbou”, vyhledává polohy a souvislosti, v nichž zdánlivě triviální a prázdné útvary mohou nabývat zvláštní expresivity a energie. Skladby Petra Bakly jsou uváděny především v zahraničí (Německu, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Itálii, Francii, Polsku, Nizozemí a USA – New York, Boston, San Diego ad.), u nás například na festivalu Ostravské dny. Umělecky řídí pražský festival soudobé hudby Contempuls a publikuje v časopisech HIS Music a Czech Music.