výstava

Mediabáze.cz v Café Tungsram

Mediabáze.cz je projekt zaměřený na výzkum, propagaci a distribuci českého audiovizuálního umění. Věnujeme se experimentálnímu filmu, videu, performanci, instalacím a dalším formám pohyblivého obrazu v kinosálech, galeriích a veřejném prostoru. Zajímají nás analogie, principy a tvůrčí tendence napříč různými společenskými a uměleckými praxemi. Výstupy projektu Mediabáze.cz jsou průběžně zveřejňovány na adrese www.mediabaze.cz a formou kurátorovaných výstav a programů v kinech, galeriích a dalších prostorech.

Editoři: Martin Blažíček, Alexandr Jančík, Martin Mazanec, Sylva Poláková; pedagogická spolupráce: Tomáš Pospiszyl; garant výzkumu: Centrum audiovizuálních studií FAMU, Michal Bregant.

 

29. 9. – 3. 10. 2010
Jan Pfeiffer – Prostorové vize
video, 2:52 min., 2010
Představy o existujících městech, městském provozu, zákonitostech urbanismu a jeho historismu jsou součástí několika animací Jana Pfeiffera. Autor pomocí kreseb plánů a městských výjevů zprostředkovává své domněnky o městech, která ještě nenavštívil nebo naopak důkladně poznal. Prostorové vize zobrazují trajektorie pohybu, schematické varianty několika městských struktur, kde lze volně odvozovat motivace pohybu lidí či objektů.

4. 10. – 10. 10. 2010
Slowmotiondancer – Figure Study - Lesson One
video, 3:02 min., 2010
Dominik Gajarský používá pseudonym Slowmotiondancer dosud jen v kontextu tvorby remixů a videoklipů. Figure Study – Lesson One má performativní prvky práce s časovou smyčkou a ideou černobílého filmu. Odkazy k tématu studentek, stážistek či modelek kampusu výtvarné akademie jsou nadsázkou ke klauzurám ateliéru intermédií stejně jako nevynuceným klipem pro kapelu, se kterou se autor dosud nespojil.

11. 10. – 17. 10. 2010
Lenka Žampachová – A tak štěkám jako hrom
video, 1:50 min., 2009
Tradiční typ ručně kreslené animace snímané okénko po okénku představuje video Lenky Žampachové. Charakteristická je proměnlivost, těkavost a fragmentárnost výjevů na bílé ploše, které nevyjadřují konkrétní příběh, spíše vytváří prostor asociacím. Kreslené situace se vynořují z různých míst obrazu a jakoby evokují nestálost paměti člověka, který se snaží zachytit své myšlenky, jež vzápětí mizí, aby se objevily další, které možná vydrží o něco déle, možná ne.

18. 10. – 24. 10. 2010
Kryštof Pešek – Dokumat
živé video, záznam, 5 min., 2007
Dokumat je automatické snímací zařízení, které je vybaveno jistou formou vlastní „inteligence“ a samo rozhoduje o tom co a kdy bude natáčet. Obraz je zaznamenaný s vyloučením subjektu autora, pouze dle vyhodnocení pohybu, barev a jasu scény. Přesto projevuje nečekaný kameramanský cit a i přes velkou míru odosobnění jsme neustále překvapováni neobvyklým úhlem snímání a zvláštní atmosférou obrazu.

25. 10. – 31. 10. 2010
Lenka Vítková – Bez názvu
video,1:17 min., 2010
Lenka Vítková se vedle malby dlouhodobě věnuje práci s textem, ať už formou videa nebo galerijních instalací poetických fragmentů. Zatím poslední dílo, jednozáběrový videozáznam Bez názvu je sice od viditelných slov oproštěn, jejich nepřítomnost na prázdných stránkách ručně snímaného textového editoru z obrazovky počítače však nahrazují jiné sebereflexivní výrazové prostředky.

1. 11. – 7. 11. 2010
Adéla Babanová – Za umělce roku jsem zvolila sebe
video, 3 x 6 min., 2009
Adéla Babanová se dlouhodobě zabývá odkrýváním sebe–zahleděnosti účastníků uměleckého provozu. Vybírá si k tomu umělou atmosféru televizních debat a show. Za parodičností však rezonuje obecnější konflikt jedince a společnosti s jejími stereotypy. Prostřední video z uzavřené trilogie (Zurich 2008, Polobozi 2009) nazvala Adéla Babanová provokativně Za umělce roku jsem zvolila sebe.
Hrají : Gabriela Míčová, Lucie Roznětínská, Kamil Švejda. Scénář: Vojtěch Mašek, Džian Baban. Námět a režie: Adéla Babanová. Kamera: Braňo Pažitka. Asistenti kamery: Eva Jiřička, Vojtěch Votýpka. Zvuk: Džian Baban. Překlad: Zuzana Švejnarová.

8. 11. – 14. 11. 2010
Tomáš Hrůza – Turista
video, 7:53 min., 2007
Video Turista vzniklo jako součást fotografického cyklu o turistech, realizovaného v letech 2004–2007. Tomáš Hrůza v mlčenlivé etudě o vstupu člověka do přírody nezapře stejně jako ve svých fotografiích inspiraci v krajinomalbě 19. století, zároveň dokáže v jediné statické kompozici přírodní scenérie s jemnou nadsázkou a vlastní minimalistickou kreací reflektovat stav dnešní „uspěchané“ společnosti.

15. 11. – 21. 11. 2010
Pavla Sceránková – Open Closed...
video, 1:07 min., 2010
Video Open Closed... je dokumentací sochařské instalace a performance z dubna roku 2008 v prostorech opuštěné benzínky u Slaného, kde od roku 2006 do března 2010 pravidelně probíhaly umělecké projekty. Krátká dokumentace mobilu Pavly Sceránkové včetně návštěvníků benzínky v sobě kombinuje princip odhalení technické podstaty sochy a fascinující pohled na přítomnost mobilu v celku budovy.

22. 11. – 28. 11. 2010
Radim Labuda – Čokoládový drtič I.
video, 30 sec., 2006
Videa Radima Labudy často vznikají jako náhodné pozorovatelské úlovky, jejichž název a kontext prezentace nabízejí jen jednu z mnoha interpretací. Procvičujícího se portýra zaznamenal Radim Labuda v roce 2004 před hotelem Palace v San Franciscu. Spolu s dalšími dvěma videi jej později vystavil pod názvem Čokoládoví drtiči, který odkazuje k jazykové narážce, jež má v americkém prostředí sexuální a rasistický podtext.

29. 11. – 5. 12. 2010
Barbora Švarcová – Der HerzFilmFührer
video, 45 sec., 2010
Krátká videosekvence, původně navržená jako trailer pro privátní filmový klub, je zvláštním halucinačním videoklipem. Barbora Švarcová se dlouhodobě zabývá animačními principy uvnitř mizanscény videa. V této práci vytváří svébytný prostor prostřednictvím rámování, 2D a 3D animace.

6. 12. – 12. 12. 2010
Pavel Ryška – Cheesy Snow
video, 3:54 min., 2006
Myšák pohybující se v sýrovém světě je leitmotivem počítačových animací Pavla Ryšky. V černobílé optické hříčce Cheesy Snow sleduje divák navyklý na postavu disneyovsky rozjařeného Mickey Mouse odvrácenou tvář tohoto archetypu popkultury. Přes vtipné momenty je celkové vyznění poněkud apokalyptické - myší hrdina, jehož cílem není pobavit, ale přežít.

13. 12. – 19. 12. 2010
Klára Jirková – Road Back
video, 49 sec., 2009
Ve videu Road Back pracuje autorka s identifikací a divákovou zkušeností s obrazem ubíhající cesty, který je znám z mnoha filmových scén, značících nejčastěji konec či začátek příběhu. Poetický obraz záznamu zimní krajiny, kde dojde ke změně „reality” v neočekávaný protipohyb mezi cestou a okolní krajinou, funguje znejisťujícím dojmem, ve kterém nedochází k proměně ani odbočení.

20. 12. – 27. 12. 2010
Michal Kindernay – Korcula via Dubrovnik
video, 5 min., 2010
Zvukové a obrazové animace založené na automatické analýze různých parametrů prostředí (zvuk, světlo, rychlost větru). S použitím nástrojů vlastní konstrukce (Wind [cam], Air Polution Kit) Kindernay proměňuje videokresbu přímo v průběhu jejího snímání. Ta v sobě pak nese otisk vjemů, běžnému videozáznamu nedostupných.