výstava

.

Přemýšlím jakým způsobem bych ve výklencích KonTextu portrétovala Lucii Králíkovou. Kresba by asi byla rozpitou modrou šmouhou. L.K. je na ulici lehce rozpoznatelná rychlou chůzí a rozměrnou taškou značky Ikea. Možná bych ji popsala pár stručnými poznámkami. Hodně přepisů, škrtů a zpřesňování. To by pak ale svádělo k nepřečtení. 10 let nocí! to je v prdeli.

Květina by se nabízela, ale ne ta se stonkem a už vůbec ne s okvětními lístky. Snad drobná fazole v dopisní obálce s proškrtaným adresátem.

Jakou auru zadržují staré zvyky psané drobným písmem řada pátá vlevo, třetí patro, oddělení kutilství, houby, chalupářství?

Sauna v Blansku skoro prázdná až na dva chuje. Tak v pátek asi na ples ne? Nakonec nebyli tak špatní. Zato sauna, královská s výhledem na havaj.

Ze série kým by jsi byla

8 portrétů Lucie K.

mastné kolo od oleje na štrikované dečce (kobliha leží na talíři opodál)

sestava čistých i zablácených květináčů různých velikostí, barev a materiálů

tygrovaná deka moknoucí v provazech deště na klepači

vyceněné zuby Niblera

detail vykukujících těžkých černých bot a modrých lacláčů (veřejné záchody)

na předním sedadle, rozjetá spolujezdkyně

zapadlá za notebookem, mlátíš do klávesnice a máš drobnější postavu než jindy

u řeky Vltavy, setmělo se, noříš hadry do odvaru v obřím hrnci, za zády, tři sta metrů od tebe skupina umělců prožívá veselí, tebe se to netýká. nasrat

kurátorka: Dana Balážová