Výstava má dvě části. Navazuje na zájem autorky o hledání souvislostí v oblasti komunikace a médií, inspiruje se texty, znaky a jejich významy ve vizuální rovině.

První část výstavy je zaměřená na rovinu významů čárového kódu. Je to silný znak charakteristický pro současnou dobu konzumu a komerce. Definuje do velké míry naše vnímání a je portrétem komercializace naší společnosti. V rovině komunikace autorku zajímá změna jeho polohy významovými posuny od původního kontextu znaku spojeného s informací o produktu do vizuálních informací výtvarného díla jako takového. Znak ztrácí původní atributy a získává nové, které mu dávají nový význam například posunem do pastelové barevnosti nebo do objektu z kartonových krabic ve 3D anebo vytvářením nových významových geometrických struktur grafickým překrýváním kódu přes sebe.

Druhou část výstavy tvoří objekty s tématikou knihy a textového znaku jako nositele informací. Textový znak je nahrazován jinými vizuálními kódy jako nositeli informace a výzmanu. Knihy jako „kontejnéry informací“ se stávají pouze povrchem pro přenos nové sémantiky. S tím souvisí instalace pokrývající jednu zeď galerie z ručně vyrobeného množství přes 100 novinových pytlíků, které mají na sobě vizuální ikony popisu, jak pytlík nafouknout a prasknout v případě, že obsah článku k tomu návštěvníka vybízí. Jedná se o období půl roku, které mapuje různá mediální témata a druhy masových médií od seriózních novin po bulvární informace. Je to interaktivní komunikace, která se snaží o propojení s divákem. Záměrem autorky je sociální rovina komunikace. Instalace tak navazuje na předešlou výstavu v Galerii Kritiků v Praze v 2010, kdy byly noviny použity několikrát jako objekt ve formě namotaného velkého klubka z novinových proužků nebo eskymáckého igloo z kvádrů pokrytých novinami postaveného v prostoru galerie v životní velikosti.