V době, kdy je schopnost fotografie zobrazovat skutečnost silně zpochybňována, se interpretace fotografie jakožto hmotného otisku věci může jevit jako zastaralá. Srovnáme-li ovšem kontext, v němž byla tato teze americké historičky umění Rosalind Kraussové v časopise October na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století publikována, zjistíme, že zde ve stejné době vyšly rovněž studie Didi-Hubermana o Turínském plátně, Cailloisův esej o mimikry a Nadarův vlastní životopis. Teprve v tomto kontextu se Kraussové interpretace ukáže jako aktuální, neboť neodhaluje pouze minulost, ale i budoucnost fotografického média.

Karel Císař je teoretik umění. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze a na Ženevské univerzitě. Působí jako odborný asistent pro obor estetika a teorie umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a jako vědecký pracovník Filosofického ústavu AV ČR. Zabývá se teorií moderního a současného umění a dějinami fotografie. Knižně publikoval mj. Věci, o kterých s nikým nemluvím (2010), Stav věcí (2012) a Abeceda věcí. Poznámky k modernímu a současnému umění (2014). Kurátorsky připravil například výstavy „Vzpomínky na budoucnost“ (Galerie Václava Špály, 2009) a „Obrazy a předobrazy“ (Galerie hlavního města Prahy, 2013).

Místo:
FAMU, Smetanovo náb. 2
Učebna U1, 1. patro.

Přednášky jsou určeny pro studenty FAMU, jiných vysokých škol i pro veřejnost. Konají se 1x za 14 dní, jsou v anglickém jazyce, nebo jsou tlumočeny do angličtiny.

Cyklus pořádá FAMU –
Katedra fotografie a Centrum audiovizuálních studií.