Patrik Hábl, jedna z nejvýraznějších tváří současného domácího malířství, prostřednictvím výstavy Transformace krajiny bezezbytku ukazuje sílu a krásu tradičních uměleckých forem i v dnešní multimediální době. Vítěz ceny návštěvníků Centra současného umění DOX na malířském Salonu umění 2012 vás ve třech patrech výstavního prostoru Věže nechá vystoupat od Konceptu originality až ke Kapli meditace.

Patrik Hábl je jedním z těch tvůrců, kteří s mírnou nadsázkou řečeno přivádí krajinomalbu do 21. století. Zachovává vizuální a estetickou přitažlivost klasických krajinomaleb, přestože v prvé řadě zachycuje především krajiny vlastní mysli. Linie a tvary, které často nanáší bez použití štětce, totiž stále na mentální úrovni připomínají náš svět a tradiční představy o jeho zobrazování.

Na straně druhé tyto malby oproštěním od konkrétnosti a realismu mnohem lépe nacházejí na emocionální úrovni cestu k základním pocitům a konceptům, kolem nichž se točí náš život. Nelze nezmínit jejich nedávné umístění v sakrálním prostoru kostela Nejsvětějšího Salvátora na pražském Křížovnickém náměstí, kde zcela organicky splynuly s duchovní chrámovou výzdobou. V nejvyšším patře výstavy vás čeká Kaple s ohromujícími šestimetrovými plátny jako stvořenými k rozjímání a meditaci. V „nižších sférách“ se pak setkáte s monotypovými svitky, odkazy na japonské dřevoryty 19. a 20. století i experimentem s vnímáním originality a práva na duševní vlastnictví. Toho se zúčastnili čtyři umělci z Afriky, Indie, Číny a USA, které autor najal k namalování kopie jeho obrazu. Zda sami najdete originál, je už na vás.

Háblovu tvorbu lze ale také vnímat jako výraznou spojnici mezi autorovými i vašimi oblíbenými přírodními scenériemi a jejich odrazem v nás. Patrik Hábl dlouhodobě řeší souvislosti mezi naším vnitřním světem a okolní krajinou. Říká:

„Dnes nás krajina nezajímá, protože v ní nežijeme a neprocházíme jí. Žijeme v globalizované době plné obchodních center a silničních obchvatů a netušíme, že se začíná něco dít i s naší vnitřní krajinou; nevíme, kdo jsme.“

Patrik Hábl (1975) vystudoval VŠUP u prof. Pavla Nešlehy, absolvoval roční školení v grafickém ateliéru Mikoláše Axmanna, rok pobyl na Akademii Muchina v Petrohradu a rok na pražské AVU v ateliéru Vladimíra Kokolii. Momentálně pedagogicky působí na VŠUP. Jeho tvorba je výsadně abstraktní, oscilující na pomezí malby a grafiky. Svým malířským dílem navazuje na Josefa Šímu, Václava Boštíka a Vladimíra Kokoliu.