V aktuálním projektu se autorky pohybují na písčitých přímořských pláních, ve zlatém světle, v ruinách staré továrny na cihly připomínajících zaniklý chrám. Stávají se živými sochami a skrze video nechávají volně promítat obrazy komunikace mezi historicky poznamenanou krajinou a tělem. Někdy se do okolního prostředí noří a přirozeně s ním splývají, jindy jde o krkolomný zápas dvou odcizených prvků, těla a prostředí, ve kterém se pohybuje. Jakým způsobem je možné se opět přiblížit a vrátit se k opomíjenému a pro nás již skoro zapomenutému porozumění s okolním světem, jež nevychází z racionálních konstruktů, ale je spjaté s emoční a iracionální stránkou naší osobnosti? Se stránkou, která byla připisovaná především ženám, která byla vysmívaná a potlačovaná. Cílem autorek není pokládat odpověď, ale spíše zprostředkovat pokus o toto opětovné přiblížení a to, jak už bylo řečeno, s pro ně typickým vtipem a nadhledem.

Kurátorka: Alžběta Cibulková