Foto: Hana Kronďáková

Jaroslav Bejvl, ml. se rozhodl podniknout cestu proti proudu času, tovární sériové výrobě znovu vrátit jedinečnost, když v kovových formách jasně definované lisofoukané tvary váz z 60.–70. let 20. století, navržené Václavem Hanušem, nechává skláře rozfukovat. Vznikají tak neopakovatelné dynamické objekty, výmluvně na sobě nesoucí stopy svého zrodu, které Bejvl ještě potlačuje (nebo zvýrazňuje) následným opracováváním za studena.

Lisovací formy vlastně používá jako inkubátory z fantazijních kosmických příběhů, z nichž po otevření na svět přijde něco jiného, než by divák nebo čtenář podle jejich tvaru očekával. Ale každý z nich přitom tušil, „že to tam někde může být“. Nebo lze stručněji říct, že Bejvl objevil čtvrtý rozměr lisovaného skla – REFORM.