Nedávno objevený český tvůrce art brut celosvětového významu vystavuje s kolegy z Německa a Švýcarska. Spojuje je téma města jako platformy pro život. Tito „mentální urbanisté“ nám předestírají svoji vizi budoucnosti, kde dochází k absolutnímu vylidnění, odlidštění, kde člověk už nemá místo, protože budovy, cesty a tratě ožívají svým vlastním životem. Jakoby město metamorfovalo v bující organismus a strávilo tak lidské společenství, které vlastní hypertrofií pozbylo opodstatnění ke své existenci. Jeho okna se mění v tisíce mozaikovitých hmyzích očí, silnice jsou jako tepny, jejich křižovatky připomínají tělesné orgány, kamiony a vlaky nabývají antropomorfních rysů. Jsou to „jiná místa“, která snad vznikla na základě lidských plánů, ale ke svému bytí už člověka nepotřebují, tepou vlastním pulsem, sama se sytí a sama stravují.