výstava

SVĚTLA, ŠERO A TEMNOTY. Umění českého 19. století

24/2/2017, 10:00 — 21/5/2017, 18:00

Výstava je součástí programu k aktuálnímu tématu 37. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, letošní téma vědeckého sympozia je „Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století“.

Výroční téma se týká proměn mentality v 19. století mezi velkými krizemi éry osvícenství a éry přelomu 19. a 20. století. Výstava toto širší kulturně historické téma sleduje a zároveň jej obohacuje o podíl umělecké tvořivosti. Na vybraných ukázkách předních malířů, kreslířů, grafiků, sochařů i fotografů naznačuje cesty všeobecné modernizace, které se prolínaly i křížily s vývojem výtvarného umění. S výzkumy lidského vnímání, zvl. zraku i duševna a s vědecko-technickými inovacemi (fotografie a na ní založené technologie, rozvoj umělého osvětlení, zvláště s využitím elektřiny) vývoj výtvarného umění souvisel i se od nich lišil. 

Zastoupena jsou díla mj. těchto umělců: Adolf Kosárek, Julius Mařák, Beneš Knüpfer, Antonín Chittussi, Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder, František Kaván, Antonín Slavíček, Jaroslav Panuška aj.

Výstava je členěna do pěti částí:
V první části („Osvícenství a osvětlení“) dává příklady jednak přijetí symbolického chápání světa a tmy, jednak rozvoje médií využívajících umělé světlo, v oblastech tzv. vyšší i populární kultury. 
Ve své druhé části („Stavy krajiny, stavy duše“) sleduje základní modernizaci výtvarného umění, tj. jeho emancipaci v odklonu od tradiční akademické, ateliérové malby a s příklonem ke studiu přírody, zejména v krajinářství.
Třetí část výstavy („Světlo pozemské a nadpozemské“) shrnuje na několika příkladech z českého figurálního umění všeobecný obrat k lidskému duševnu v pozdním 19. století.
Ve čtvrté části („Ve svitu luny“) ukazuje, jak přední čeští výtvarní umělci pozdního 19. století tvořivě využívali existující stereotypy přírodního cyklu dne a noci i jejich ztvárnění, v souvislosti s rozpoložením lidského jedince i jeho existencí.
Závěrečná, pátá část výstavy („Město: záře a příšeří“) předvádí moderní společnost v zorném poli českého výtvarného umění konce 19. a začátku 20. století, jako souboj světlých i stinných stránek modernizace, určované hlavně novodobou městskou a průmyslovou společností.