Maxmilián Pirner, Náměsíčná, 1878, Národní galerie v Praze

Přednáší Vladimír Blažek.

Doprovodný pořad k výstavě Světla, šero a temnoty. Umění českého 19. století.

Světlo, šero, temnoty – to mohou být paralely stavu umělcovy duše a jejich následná transformace do výtvarného díla. Důležitou roli při jeho vzniku hraje také oblast nevědomí, manifestovaná z pohledu jungiánsky orientované hlubinné psychologie ve formě zašifrovaných archetypů materiálního a duchovního principu. Z této perspektivy
se tak obraz stává společným projektivním plátnem nevědomých obsahů jak umělce,
tak diváka. Jejich integrace do vědomí tak může být cestou procesu individuace, vedoucí k duševní a duchovní celistvosti.