Kurátor: Marika Kupková

Východiskem výstavy je snímek Tomáše Svobody Jako z filmu (2017) zabývající se narativními postupy a sémantickými i syntaktickými rovinami filmu. Je založen na vrstvení tautologických perspektiv, které propojují osobu autora, diváka a vypravěče. Krátce řečeno, pojednává o myšlení o filmu a současně také o myšlení filmem. Nabízí se převést důmyslnou analýzu vztahů skutečnosti a iluze či představ z filmového média (dlouhometrážního experimentálního filmu) určeného pro projekci v kinosále do galerijní instalace. Rozpouštění výchozích kódů v novém celku přináší několik fascinujících momentů: například odlišnou dimenzi času a místa, která se v galerijní expozici váže k jedinečnému tady a teď; převod chronologické posloupnosti vyprávění do paralelní konstelace nebo oboustranné překlady filmového a výtvarného jazyka. V současném umění se intenzivně – a často i mechanicky – argumentuje originalitou, novostí, site specific; také proto chceme udělat (zdánlivou) otočku v podobě výtvarné adaptace filmu. 
Zmíněné filmové východisko ovšem neomezuje autonomii tohoto výstavního projektu, jenž zpracovává téma paměti, myšlení a vyprávění. Titul výstavy můžeme vztahovat ke slovníkovému výkladu adaptace jako „změny citlivosti smyslových orgánů v závislosti na působících podnětech“, i když přesnější by bylo obrátit zde kauzalitu na „změnu působících podnětů v závislosti na citlivosti smyslů… a na kulturní zkušenosti“.

 

Dům umění, Galerie Jaroslava Krále
Malinovského nám. 2, Brno
Otevřeno: út – ne 10 – 18 h