Umělec v přijetí podmínek Jiří Kobr Ejhle …

JIŘÍ KOBR "EJHLE …"
původně v Galerii Makráč, Ústav makromolekulární chemie AV

Výrazné černé lino s bílými funkčními pruhy, nosné sloupy, nezbytné hodiny, řeknete si prvky, které do galerie nepatří. Ovšem představa, že Kobrovy sochy potkáme ve „white boxu“ je podobně podivná jako panna Marie rodící na operačním sále. Kobrovo dílo tady (v „supernormálním“ prostředí) je ale živé a účinné, stejně i jinak než v idyličtějším prostoru zahrady na Břevnově, kam v červnu Kobrovy sochy také přijdou.

Kobrovo umění oslovuje jako realizace „přijetí podmínek“. Vychází ne ze záměrů, ale přímo ze svého životního stylu a soukromých událostí. Takovou tvorbu charakterizoval a přijal za svou třeba filosof Zdeněk Vašíček. Přijetí podmínek ve chlévě, v chodbě nebo třeba v zahradě. Kobr se ovšem zabývá viděním a myšlením těch, kteří na jeho umění budou koukat, přitom tvoří hrubě podle svého vkusu. Díky obojímu okoukané biblické motivy v jeho podání rozpoznáme, jenže ejhle, tentokrát dost možná zahlédneme i něco neznámého. Čtěte a prohlížejte více zde.