Vladimír Havlík se pohybuje na rozmezí akčního umění jako bezprostředního projevu a akčního umění jako výzkumné metody. 
V autorově přístupu se z archivu umělce/performera stává výchozí místo, skrze které se vracíme nejenom k minulým událostem, ale které nám umožňuje konstituovat i jejich novou podobu. 
Řekněme, že hrdinou našeho multikina je anonymní muž cestující prostřednictvím „stříbrného plátna“ v čase. Podařilo se mu uskutečnit to, co je nemožné. Vrátil se na místa, na kterých se vyskytoval před lety a znovu prožil dávné situace. Před očima diváků tak defiluje série filmů natočených (většinou ve spolupráci s Edou Cupákem) na 8 mm kameru. Část z nich Vladimír Havlík (ve spolupráci s Petrem Šprinclem) natočil stejnou technologií znovu. Dochází tak ke konfrontaci muže naplno prožívající pocit svobody, ovlivněné romantizující subkulturou hippies a toho stejného muže, který se do těchto stavů klopýtavě vrací – s vědomím vších pochybností, možné trapnosti, s vlastní nabytou zkušeností. V druhém čtení je tato výstava cestou archivem do jeho okrajových zón, k dílům, které autor považoval za nedokončené či nevydařené. Ovšem potřeba zpětného autorského pohledu a přehodnocení vlastní tvorby jej nakonec přivedla k rozhodnutí tyto díla zveřejnit. 
Hostem výstavy je Ivan Krajíček aka pan Smůla, malíř a příležitostný filmař. Jeho film z roku 1986 sdílí s těmi Havlíkovými stejný životní pocit. 
V prostoru multikina si prosím nabídněte popcorn a udělejte pohodlí.