ZKUŠENOST EXILU. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu

Podobně jako v případě jiných migračních vln 20. a 21. století stál i za porevolučním exilem z bývalého carského Ruska rozvrat dosavadních sociálních struktur, existenciální nutnost úniku z jinak bezvýchodné situace, ale také přímá represe ze strany nastupujícího režimu. První světová válka, únorová a říjnová revoluce i následná občanská válka přivedly zemi k totálnímu hospodářskému a politickému chaosu. Odchod okolo
dvou miliónů obyvatel ji připravil o velkou část organizačních, vědeckých a uměleckých kapacit. Mnohonárodnostní exil z území rozvráceného impéria zároveň znamenal nesporné kulturní a intelektuální obohacení hostitelských zemí. Postoj mladé Československé republiky se jeví jako mimořádně inspirativní. Poskytnutí pomoci běžencům bylo vnímáno jako vklad do budoucnosti zemí, ze kterých exil přicházel. I když se tato očekávání nenaplnila, lze v pomoci meziválečné emigraci spatřovat jeden z čestných momentů našich dějin, svědčící o schopnosti solidarity a empatie.

Kurátoři: PhDr. Michaela Kuthanová, Ph.D. a Mgr. Jakub Hauser
Architekt: Zbyněk Baladrán
Grafická úprava a design: Filip Heyduk, Martin Strnad (HMS Design Studio)
Pořadatel: Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., Národní galerii v Praze a Národním filmovým archivem 

Výstava je součástí projektu č. DG16P02R057 podpořeného MK ČR v rámci programu NAKI II.