výstava

Znějící, rezonující, vibrující

Jonáš Gruska , Michal Kindernay, Ulrike Koenigshofer, Daniel Koniusz, Pawel Kulczynski, Gordon Monohan, Ivan Palacký, Pablo Sanz, Magda Stawarska-Beavan, Zimoun, Ladislav Železný

Výstava Znějící, rezonující, vibrující, připravená spolkem Bludný kámen v několika prostorách v Ostravě a v Opavě, představuje návštěvníkovi autonomnost rozličných zvukových prostředí, ale především jej nasměrovává k tichu, ve kterém nově uslyší známé zvuky nebo k hluku, v němž rozezná hloubku neznámého ticha. Záznam zvuků, těch neorganizovaných, je zprávou o konkrétním prostoru. Prostor nestojí sám o sobě a zvuky k němu patří, spoluvytváří jej, bez nich je neúplný. Zvuky v nás mohou vyvolávat pocity, vzpomínky, někdy nás nutí přemýšlet, ale většinou je ani nevnímáme, a když se o to pokusíme, můžeme zjišťovat, jak pestrý a zajímavý svět mnohdy vytvářejí. Mluvíme o zvucích „náhodných“ vznikajících jaksi mimoděk při jiných „důležitějších“ činnostech, na které se většinou soustředí náš běžný zájem. Často je možno slyšet zvuky, jejichž zdroje nevidíme a někdy je ani nedokážeme ztotožnit. Pokud je těch zdrojů více, což se v městském prostředí běžně děje, zvuky se prostupují, vrství a mísí. Vzniká zvuková masa či stěna mající mnohdy svou zajímavou strukturu, nebo naopak se mohou setkávat jednotlivé zvuky a vytvářet neobvyklé překvapivé konfrontace a souzvuky. Jsou místa s charakteristickým zvukem, předpokládáme, že to a to místo je jím právě také díky zvukům,
které se v něm odehrávají. Jako zapadá nebo vychází slunce, tak se mění v čase i jednotlivá zvuková prostředí. Pokud je v jejich proměnlivosti přijmeme, to znamená, že je plně vnímáme a „čteme“ v nich, tak zjistíme, že ovlivňují naše vnímání toho, co na daném místě pozorujeme, co na něm zakoušíme. Zvuková prostředí jsou zdrojem výrazných smyslových počitků a estetických zkušeností, podobně jako je krajina nekonečným zdrojem fascinujících přírodních obrazů. Proto taky často mluvíme o zvukových krajinách. Zvuky z přirozených zvukových prostředí můžeme nahrávat, přenášet, citovat, izolovat, deformovat, transformovat, můžeme je míchat, spojovat s hudbou či nechávat jen tak. Stejně tak dobře můžeme konstruovat umělá, artificiální zvuková prostředí za použití běžné nebo sofistikované techniky. Zvuky můžeme také nově vytvářet, zesilovat, ztišovat, ale taky hledat, abstrahovat nebo jim dávat jiný smysl, uvádět je v jiné souvislosti. Daný prostor, který má sloužit nějakému konkrétnímu účelu, se může vhodným použitím zvuku stát plnohodnotným, nečekajícím již na své utilitární využití, ale stojícím samým o sobě. Vystavující umělci realizují do konkrétních prostor své představy o komponovaných zvukových prostředích, zabývají se jejich prostorovými akustickými charakteristikami, připravují drobné zvukové události, uskutečňují terénní nahrávky, aby přenesli zvuky do nových souvislostí, putují, aby návštěvníkům předložili zvukové cestovní raporty, vytvářejí zvukové objekty, zaznamenávají hluky i ticha svého okolí, generují nové zvuky, realizují
nejrůznější akustické jevy, objevují zvuky znějící hluboko pod hladinou běžné slyšitelnosti, zvuky rezonující i vibrující. Vystavují zvuk, zvuky v prostoru, zvuková prostředí…
Výstava se uskuteční v Ostravě a v Opavě současně na řadě míst. V Ostravě je možnost výstavu shlédnout v Galerii Dole, ve Fotografické galerii Fiducia, ve Výstavní síni Sokolská 26 a v Galerii Lauby a v Opavě v Bludném kamen, Galerii Cella, v kapli sv. Alžběty a v Hovornách. Dovolujeme si upozornit na rozdílné termíny konců výstavy v různých výstavních prostorech. V Galerii Dole a ve Výstavní síni Sokolská 26 potrvá výstava do
15.9., ve Fotografické galerii Fiducia a v Galerii Lauby do 2.9. 2017. Výstavy v Opavě potrvají do 15.9. 2017.
 

vernisáž 14.8. v 18 hodin, Výstavní síň Sokolská 26 v Ostravě
vernisáž 15.8. v 18 hodin, Bludný kámen / Kaple sv. Alžběty v Opavě
Kurátoři výstavy: Jakub Frank, Matěj Frank, Martin Klimeš, Jozef Cseres