První světová válka, jejíž začátek před 100 lety si v tomto roce připomínáme, byly nejen bitvy na válečném poli, ale jako u všech událostí v dějinách také příčiny, které k jejímu vzniku vedly a následky, spojené s jejím koncem.
Pro „příčinu a následek“ vybral česko-rakouský umělec Abbé Libansky zástupně, „historicky určitě ne zcela korektně“ (Abbé Libansky) dvě postavy, které zanechaly nesmazatelné stopy v dějinách – mrtvého následníka trůnu v Sarajevu a zničený mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Gavrilo Principa a Frantu Sauera.

Gavrilo Princip: Bosenskosrbský student a atentátník, který zastřelil 28. června 1914 v Sarajevu následníka rakousko-uherského trůnu Franze Ferdinanda a jeho manželku, čímž způsobil krizi, která následně vedla k vypuknutí první světové války. O čtyři roky později zemřel v terezínské věznici.
Franta Sauer: český proletářský spisovatel, příslušník pražské umělecké bohémy, známý nejen pro svá literární díla a jako první vydavatel Haškova „Dobrého vojáka Švejka“, ale i pro svoji politickou činnost. Byl jedním ze zakládajících členů anarchistického hnutí v Praze, po pádu Rakouska-Uherska zorganizoval stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
„…Dnes řeční k lidu kdekdo. Za Rakouska byl zalezlý někde za pecí, bál se jen trochu nahlas promluvit, a dnes mluví, řve od rána do večera. Kdyby ti lidé, jak tu jsou, porazili tenhle sloup hanby, nebylo by to sice pražádné hrdinství, ale aspoň jakýsi čin, jistě větší než začmárávání německých firem…” (Franta Sauer)

Výstava v Rakouském kulturním fóru v Praze je rozdělena do dvou částí:

V prostoru galerie je to instalace z 1914 sádrových kopií Browningu FN 1910 (pistole s níž zastřelil Gavrilo Princip Franze Ferdinanda a jeho ženu Žofii rozenou Chotkovou) a pětimetrové kopie části zničeného mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí, vytvořené podle dobových fotografií v měřítku 1 : 1. Nečekanou aktuálnost získává toto torzo zničeného mariánského sloupu právě probíhající diskuzí o tom, zda je vhodné jeho (již hotovou) kopii postavit na původní místo.
Hromada loveckých trofejí připomíná fanatického lovce Franze Ferdinanda, který
(jak přesně registrovali jeho úředníci) vypálil během svého života 277 697 (!) ran na lovnou zvěř.

Druhá část výstavy (v přednáškovém sále RKF) je věnována dokumentům a fotografiím k životu Franty Sauera a Gavrilo Principa. Na rozdíl od téměř zapomenutého Franty Sauera je Gavrilo Princip dnes v Srbsku považován za národního hrdinu. O kultu, spojeném s jeho postavou, svědčí řada – více méně kuriózních – objektů.

Abbé Libansky, pražský umělec, žije ve Vídni, kam – ne zcela dobrovolně – vycestoval s rodinou jako celá řada dalších signatářů Charty 77 v rámci tzv. „Akce Asanace“ v roce 1982. Od fotografie (např. fotografická publikace „my underground“ ) přešel postupně především k realizaci landartových a site-specific projektů. Jednou z jeho nejdiskutovanějších akcí bylo postavení 250 bust prezidenta Beneše na česko-rakouské hranici v roce 2002.

Vernisáž zahájí Natascha Grilj, ředitelka Rakouského kulturního fóra v Praze, k výstavě promluví Eugen Brikcius, Jiří Dědeček zahraje a zazpívá českou a francouzskou verzi písně Georgese Brassense „První světová“.
V rámci vernisáže bude promítnuta „hudebně obrazová esej o tom, jak by mohla vypadat válka“ od Jiřího Fiedora s názvem „1914“, vytvořená pro tuto výstavu – hudba: Jiří Fiedor, nahráli: Jana Jonáková Vachtová, Václav Křístek, Jiří Fiedor, mix zvuku: Ivan Horák, střih: David Zeman, kamera: Jaromír Kačer, režie: Jiří Fiedor, vyrobila Pulchra Production 2014.