„Odvážná myšlenka nutné nedokonalosti všeho stvoření.“

– Gershom Sholem 

 

„Lidé dramaticky zvýšili rychlost přenosu druhů mezi vzdálenými lokalitami do té míry, že by se dalo tvrdit, že v důsledku globalizace ve skutečnosti „sjednocujeme biologický svět“, abychom vytvořili „novou Pangeu“.

– Elizabeth Kolbert

 

Hlavní téma instalace Adama Vačkáře jsou rostliny bolševníku velkolepého, jednoho ze symbolů kolonizace přírody člověkem. Bolševník byl do Evropy přivezen na začátku 19. století do královských zahrad Kew Gardens v Londýně a měl být exotickou okrasou tehdejších královských zahrad. Během druhé světové války se dostal do volné přírody a zamořil velkou část Evropy i dalších kontinentů. Bolševník velkolepý je velice aktivní, rychle se reprodukující invazivní rostlina, která má v evolučním smyslu zcela odlišné zájmy než rostliny určené k dekoraci a okrášlení zámeckých zahrad. Tato expandující rostlina má nezdolnou sílu života, množí se velice rychle, dominuje biotopům a také způsobuje při manipulaci popáleniny. Vzhledem k jejímu šíření jí ochranáři začali monitorovat a regulovat její výskyt, některé země vynakládají velké prostředky na její likvidaci. Pěstování bolševníku velkolepého je dnes ve většině evropských zemí ze zákona zakázáno.

 

Instalace Adama Vačkáře se tematicky obrací k této rostlině jako metafoře myšlení, ve které si pokládáme otázky dominance a svobody, migrace, původnosti druhů, respektování živých organismů a manipulace s nimi. 

 

Adam Vačkář (1979) žije a pracuje v Praze. Diplomoval na École Nationale Supérieure des Beaux-arts v Paříži a svou tvorbu prezentoval na různých mezinárodních skupinových i samostatných výstavách v Centre Pompidou, Palais de Tokyo, Galerii hlavního města Prahy, Národní galerii v Praze, Art Basel – Statements a Film, Koelnischer Kunstverein, SMAK, aj. Vačkářovy nejnovější projekty se zaměřují na dekolonizaci přírody a historii invazních rostlin. Současně spolupracuje na sérii uměleckých filmů s biology z University of Cambridge a Lund University o biologickém původu vnímání krásy a roli kultury v evoluci. Odkazuje na alarmující ekologickou krizi a za pomoci intuice a promyšlené nahodilosti zkoumá nové horizonty a utopické scénáře.