Instalace v kontejneru Adély Součkové, absolventky pražské Akademie výtvarných umění a drážďanské Hochschule für Bildende Kunste, je Chiasmem. Umělkyně proplétá útržkovité nápovědy a příběhy bez konce či začátku – stejně jako divák, pohybující se jejím dílem. Cestou k celku je instinkt. Piktogramické kresby historických symbolů, mísících se plynule s novými, připomíná vizualitu internetu – vizualitu problikávajících kaligramů, do níž na konci instalace svítí video jako završení, splnění divákovy touhy. Po čem toužíme? Být mámeni obrazem, být blízko, patřit, být rozeznáni jako individua. Katarze je klam, video slibuje ve smyčce každému to stejné. Opravdová je tělesnost, jež je zde přítomna kresbou i objektem videa. Tělesnost, která konstruuje jak "realitu" tak "virtualitu".