Alex Duleba (2004) je slovenský malíř, který je studentem Akademie výtvarných umění v Praze. Alex studuje v ateliéru Malba III, který vedou Josef Bolf a Jakub Hošek, a aktuálně ukončil první ročník. Již od svého dětství jevil zájem o výtvarné umění, kreslil a věnoval se kreativním ventúrám. I přesto však jeho cesta nevedla přímo na uměleckou školu, ale nejprve na gymnázium, kde během studia pochopil, že se chce věnovat výtvarnému umění, konkrétně malbě, a zcela naplno se jí oddat. Proto po ukončení gymnázia zamířil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde se brzy etabloval mezi její nejvýraznější studenty.

 

I přesto, že je Alex Duleba dosud studentem pražské Akademie, nalezl již svůj vlastní umělecký přednes, který je vzhledem k jeho originalitě těžko zařaditelný do klasického „kunsthistorického” kánonu. Obecně řečeno, Alexe Dulebu můžeme zařadit mezi představitele aktuální variace na informelovou, syrovou (art brut) malbu, která vychází z reálných podnětů – z vlastních vzpomínek malíře.

 

Dulebova tvorba již stihla projít různými podobami, a to přes krajinomalbu po realistické noční scény se symbolistní atmosférou. Tyto rané práce byly silně spojeny s místem, ve kterém autor vyrůstal, tedy s městem Prešov. Po nástupu na pražskou akademii nastala v jeho tvorbě změna, jelikož principy malby, které aplikoval ve starších pracích, nebylo možné použít na malby vytvořené v Praze. Od této doby začíná v jeho tvorbě obrat k abstraktnějšímu přístupu, a to zejména v rámci krajinomalby, která je doplněna o reálné až abstrahující prvky obsahující symbolistní vyznění. Ve výsledku tato kombinace vytváří mystickou krajinu či svět plný tajuplných symbolů s hlubším přesahem. Současně se proměnil i Alexův rukopis, malba je mnohem pastóznější, místy až reliéfní a získává tak na syrovosti. To vše je umocněno i kontrastní barevností, nejčastěji dominuje černá a bílá barva. Černá barva je určena na pozadí, bílá barva slouží pro reálné prvky, které tak nabírají na hlubším až spirituálním vyznění. V současné době Alex experimentuje i s barevnější škálou, s červenou či fialovou, které jsou opět doplněny o černou a bílou.

 

Duleba čerpá inspiraci pro svá díla zejména ze svého života, ze vzpomínek či zážitků, které převádí do svého uměleckého „jazyka”. Silně formativní pro jeho tvorbu jsou jeho vzpomínky na vyrůstání na vesnici v křesťanském prostředí. Tyto vzpomínky malíř přetavuje do různorodých symbolů, které jsou spojeny s venkovem a s náboženstvím obecně. Nejčastěji se jedná o ztvárnění plotu, domu, koní, andělů, blesků či věží.

 

Do svých maleb autor mnohdy začleňuje i realistické výjevy, jež působí až fotografickým dojmem a které čerpá ze svých osobních vzpomínek – z fotografií. Výsledná malba díky tomu získává kolážovitý efekt, jelikož hutná výrazná malba je propojena s hladkou realistickou malbou fotografického vyznění. Tyto dvě roviny pak mezi sebou vytváří krásný kontrast a navzájem se doplňují.

 

Název výstavy odkazuje k tématice blesků – záblesků, která se ve výtvarném umění objevuje již od dávných dob. Blesk nejčastěji symbolizuje moc, hněv, či božský zásah a má řadu ztvárnění. Malíři používají téma blesků k vyjádření dramatičnosti či ke zvýraznění jistého napětí, jinak tomu není ani v dílech Alexe Duleby. Na Dulebových plátnech nalezneme blesk v reálném slova smyslu, ale rovněž i v abstrahující podobě, jejíž „mystické” vyznění je zvýrazněno použitím bílé barvy.

 

Kurátorka: Andrea Otevřelová