V další části výstavního bloku Poetika, estetika, kompozice představíme tvorbu Alexy Sonsino.

 

Alexa Sonsino pochází z Milána. Zdráhá se o sobě prohlašovat, že je fotografka, protože se bojí, že s přivlastněním tohoto označení ztratí pro ni tak důležitou spontaneitu, se kterou si prohlíží a zaznamenává svět kolem sebe. Její fotky jsou spíše než denním záznamem reality ukázkou nekonečné love story, ve které hrají hlavní roli detaily vysochané dopadem světla. Každá fotka, pořízená jejím iPhonem, zazoomovaná na maximum, nám přibližuje malé části vzdálené reality a ukazuje, že není příliš důležité, jak fotku pořídíme, ale spíše to, jak vyselektujeme, co do ní zahrneme a co cíleně vynecháme. V reálném životě je aspirující art directorkou, i když si není jistá, jestli to bude její finální destinace.