Zlaté tele, 2022

Výstava Viděné horizonty představí vedle sochařské tvorby i další výraznou uměleckou dimenzi Alžběty Kumstátové, a to malbu s tematikou horizontální krajiny jako odraz perspektivy vidění a vnímání. Právě horizontální výjevy představují důležitý významový prvek, s nímž je spojována také představa roviny života, toku času, neuzavřenosti a zároveň otevřenosti smyslových hodnot reality. Účinkem horizontál se člověk, coby dočasný středobod, stává účastníkem i vnímatelem veškerého dění okolo. Socha sv. Doroty vstupující do komunikace s krajinnou malbou tak vystupuje jako odraz duše, sounáležitosti člověka se zemí, s půdou, z níž vzešel a určuje místo, řád i smysl všemu neživému.

  

Alžběta Kumstátová (*1978) je sochařka, malířka a fotografka. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (1999–2005) v ateliérech sochařství u Jana Hendrycha, Karla Nepraše a Jana Koblasy. Během studií absolvovala uměleckou zahraniční stáž ve španělském Cuence. Na umělecké scéně se etablovala především svými sochařskými realizacemi ve veřejném prostoru. Mezi jejími nejvýznamnějšími počiny najdeme Pomník Sametové revoluce v Litoměřicích, dvě busty prezidenta Václava Havla, z toho jedna je instalovaná v Pražské křižovatce pod patronací Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, druhá pak v litoměřickém parku Václava Havla. Pro Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN v Praze zrealizovala bustu zakladatele moderní československé psychiatrie profesora Vladimíra Vondráčka nebo pro obřadní síň v Litoměřicích zhotovila opukovou sochu sv. Doroty. 

  

kurátorka: Pavlína Vogelová