Tvorba uměleckého dua z východoukrajinského Charkova vyrůstá z kontextů jím obývaného prostředí, ať už se jedná o rozporuplné dědictví sovětských a postsovětských časů či zcela aktuální občanský a geopolitický konflikt na východní hranici státu. Metody umělců jsou kritické, analytické, provokativní. Někdy pracují s pečlivým dokumentaristickým sběrem a zkoumají ostalgický patos, jeho vizuální archetypy a kulturní vzorce. Jindy zjevněji i guerrilově intervenují do veřejného prostoru, zaujímajíc „jinou“ perspektivu ve střetech, které v něm probíhají.