Název výstavy odkazuje na různé významy jména Venuše, které mají kořeny v kultuře a ve vědě. Jméno římské bohyně lásky, je považováno za ztělesnění ženskosti a také se stalo obecným pojmem aplikovaným na pravěké ženské figurky nalezené od západní Evropy až na Sibiř. Jedna z nich byla nalezena v Ostravě-Petřkovicích. Figurka je vyrobena z hematitu, černého kamene, který po rozmělnění změní barvu na červenou. Tento hematitový prášek smíchaný s krví, byl používán při různých rituálech. Ostrava je samozřejmě spojena s uhelnými nalezišti. První paleolitické kmeny obývající oblasti dnešního města, používali uhlí ve svých topeništích.

 

Anka Leśniak tyto skutečnosti spojuje se svou uměleckou praxí zaměřenou na ženskost, zapomenuté ženské příběhy a posílení postavení ženy. Jedna z linií její tvorby se zaměřuje na starověk a ženská božstva, na jejich rysy a jejich moc. Umělkyně pátrá stopách a reminiscencích této prapůvodní moci, vyobrazování žen v dějinách umění i patriarchálních náboženstvích.

 

„Gravita Venuše“ – termín definující gravitaci planety Venuše v tomto kontextu označuje dvojznačný význam slova ‘gravitace’, to znamená také důstojnost, důležitost a vážnost. Evokuje však také neodolatelný půvab, pracuje se sladkou a pasivní krásou – patriarchální fantazií a snech o ženském přirození. Stojí za to si připomenout krutý původ Venuše, která se vynořila z mořské pěny, když Cronus, na příkaz Gaie zranil Urana a hodil jeho genitálie do moře. To mělo za následek nejednoznačnou a vášnivou povahu Venuše, která je také bohyní válečníků a vítězství.