Antonín Kroča (1947), Kontemplace, litý lak na desce, 244,5 x 122 cm, Galerie Art Praha (detail)

Výběr z expresionistické malířské tvorby Antonína Kroči (1947).

  

Jak už napovídá sám název výstavy, je Kročův dramaticky expresivní projev výrazem snahy proniknout malbou hluboko pod povrch, do struktury svalů, šlach a nervů – ke kořenům života člověka i přírody. Proces malby pociťuje Kroča jako životní nutnost, potřebuje jej jako součást svého metabolismu. Proto už dávno odložil štětce a pracuje mnohem bezprostředněji přímo rukama. Pro náměty svých maleb nehledá žádné limity. Nejsou cílem, ale jen nástrojem, prostředkem, který umožňuje vizualizovat “děj” malby. Tu chápe autor jako akt života, procesuálního a nezávislého. Snad proto můžeme určitou část tvorby Antonína Kroči označit za abstraktní, přestože jeho motivace jsou vždy jednoznačně určovány malířovou senzualitou. Nejen v případě aktů, ale i ve výjevech krajinářských nebo u kytic a portrétů, cítíme jasně tu eruptivní směsici erotické fascinace a dramatického výrazu. Kroča nemaluje krásné věci a lidi. Kroča odstraňuje všechna pozlátka a šminky, nenechá se zmást hezkou tváří, maluje vpravdě samu dřeň. A na té zpravidla nebývá nic krásného.

  

Malíř už před více než dvěma lety oslavil sedmdesátku, ale sil jakoby mu neubývalo. Hned za rozbřesku, prakticky za každého počasí, vyráží malovat ke “svému” potoku, pak pracuje na portrétech či aktech v ateliéru. Narodil se v malé obci u Hukvald a svému rodišti zůstal věrný po celý život. Vyjma několika let v Praze po skončení Akademie působí v kraji Leoše Janáčka dodnes. Pochopitelně stranou mediální pozornosti velkých kulturních center a v tvůrčím osamocení. Přesto má na svém kontě již mnoho desítek samostatných výstav doma i v zahraničí, které mu zajistily zasloužené uznání laické veřejnosti i odborných kruhů. Antonín Kroča během uplynulých desetiletí tvorby definitivně potvrdil své místo v kontextu vývoje českého výtvarného umění a svou stopu výrazně otiskl do mapy malířského expresionismu i abstraktního umění. Svou tvorbu spojil s krajinou Lašska i svéráznými typy lidí v podhůří Beskyd. Je čestným občanem Hukvald.

  

Kurátor: Petr Beránek