Antonín Střížek – Fotografie
Antonín Střížek (1959) je autor, o kterém se můžete dočíst mnohé. Za jeho více než třicetiletou kariéru umělce je toho spousta. Nechci však popisovat jeho genezi a životní cestu Rumburk-Ostrava-Praha, ani není na místě příliš popisovat Střížka – malíře. To vše již bylo mnohokrát řečeno a napsáno. Jinou kapitolou však je pozastavení se nad jeho fotografií, životem, okamžikem a pokorou. Antonín Střížek a fotografie, to je pozoruhodný exkurz do všech těchto atributů.
Střížkova fotografie je syntézou velmi intenzivního citu pro detail. Jde o to žít život založený na přijímání podstaty člověka a jeho vztahu ke světu, který ho obklopuje. Střížek je chodcem a pokorným divákem, který provádí tichý a vytrvalý průzkum pomocí neinvazivního pronikaní do podstaty materiálů a vztahů mezi předměty. Zásadní zůstává přirozená autonomie věcí a jevů. Fotografie je v jeho podání příbuzná malbě. Nejde o téma, nebo o užití fotografie jako následné výchozí předlohy pro malbu. Tohle není postup, který by Antonína Střížka primárně zajímal, anebo byl důvodem pro fotografování. Fotografie jako obraz znamená užití specifické stavby a plánu, který je podobný jako v malbě. Když fotograf své snímky nearanžuje a plány nestaví (neskládá) „malířským“ způsobem, je potřeba pracovat s procesem defragmentace. Navzdory takto popsanému postupu, který může navozovat dojem přílišné kombinace a předem promyšleného postupu, je Střížkova tvorba intuitivní a založená na jeho vlastním vnímání a citu. Citlivost a zkušenost, nebo lépe řečeno prožitek, jsou právě těmi obecnými a základními prvky, od kterých se jeho fotografie odvíjejí. Není v zásadě důležité, zda je předmětem fotografie banální předmět denní potřeby, fragment celku nebo samostatně fungující zátiší. Ve všech těchto případech můžeme spatřovat pozoruhodně fungující autonomní svět, který zaujme vyváženým jazykem, střídmostí přednesu a pokorou, která je často zastoupena jemnými odkazy na dočasnost a pomíjivost hmoty. Antonín Střížek představuje fotografii jako unikátní prostředek ke zkoumání podstaty hranic materie ve vztahu k člověku, nebo lépe měřítku a lidské proporci. A jak již bylo výše řečeno, to vše s přirozenou lehkostí a citem autorovi vlastním.
Kurátor: Jan Kudrna
