V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. V témže roce si připomínáme i výročí 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Významná jubilea se stala podnětem k uspořádání rozsáhlé výstavy Ferdinand II. 450 Jahre Tiroler Landesfürst na zámku Ambras v Innsbrucku, a následné výstavy v Národní galerii v Praze. Obě vznikají ve spolupráci Kunsthistorisches Museum Wien s Národní galerií v Praze a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky.

Druhorozený syn císaře Ferdinanda I. prožil dětství a mládí ve společnosti staršího bratra a následníka trůnu Maxmiliána. Od roku 1547 arcivévoda Ferdinand II. pobýval v českých zemích a jako zástupce svého otce zde zastával důležitou úlohu v politickém a společenském životě. Mezi významné úkoly patřila též obnova královského sídla – Pražského hradu, kterou prováděl pod otcovým dohledem. Do dějin architektury se arcivévoda Ferdinand zapsal stavbou svého loveckého zámečku, proslulého letohrádku Hvězda. Významné místo v historii mu náleží též jako vášnivému sběrateli. Vybudoval jednu z největších knihoven ve střední Evropě své doby, rozsáhlou kunstkomoru podle vzoru italských velmožů a vynikající sbírku zbrojí slavných mužů.

Ferdinand I. odkázal arcivévodovi vládu nad Tyrolskem, kam přesídlil v roce 1567. Domovem se mu stal zámek Ambras poblíž Innsbrucku. Vybudoval z něj výstavní sídlo, kam umístil své rozsáhlé sbírky. Řada vzácných předmětů se nachází na místě dodnes. Ambras tak náleží k prvním muzeím v Záalpí a jediným, které se dochovalo na původním místě. Arcivévodův příklad byl inspirativní pro mnohé české aristokraty i pro jeho synovce, budoucího císaře Rudolfa II., s nímž sdílel podobné zájmy. Kontakty s českou aristokracií pokračovaly i po arcivévodově přestěhování – Innsbruck se stával častou zastávkou představitelů tuzemské šlechty při jejích cestách do Rakous, Itálie, či cíleně do Tyrolska.

Obě výstavy, v zámku Ambras a Valdštejnské jízdárně, mají společný koncepční základ, který je v rakouské expozici prohlouben v aspektu Ferdinandovy vlády v Tyrolsku a v Praze rozšířen v oblasti jeho působení v českých zemích. Diváci spatří více než tři stovky exponátů různého druhu, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, až po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek nebo předměty osobní potřeby arcivévody a jeho rodiny. Více než polovina exponátů bude zapůjčena ze zahraničních sbírek, většinou tak půjde o zcela unikátní příležitost spatřit je v České republice. Podobně mimořádné budou i některé zápůjčky z českých institucí. Cílem expozice je představit divákům arcivévodu jako historickou osobnost silně spjatou s osudem českých zemí a s uměním období renesance, ale též jako člověka s osobními vazbami a zájmy. Arcivévoda Ferdinand byl milovník lovů a dvorských slavností, do kterých se často zapojoval jako herec a zpěvák. I tomuto aspektu bude proto věnován samostatný oddíl výstavy. Pro dětské návštěvníky bude připraven tematický okruh výstavou zaměřený na zájmy nejmladší věkové skupiny.

Scénář výstavy připravuje česko-rakouský tým historiků a historiků umění v čele s dr. Veronikou Sandbichler, ředitelkou zámku Ambras (pro výstavu na Ambrasu), Blankou Kubíkovou z Národní galerie v Praze, Sylvou Dobalovou z Ústavu dějin umění AV ČR a Jaroslavou Hausenblasovou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (pro výstavu v Praze).

Autorský kolektiv tvoří dále: Thomas Kuster (KHM), Paulus Rainer (KHM), Eliška Fučíková, Beket Bukovinská, Ivan Prokop Muchka, Ivo Purš (Ústav dějin umění Akademie věd České republiky), Stanislav Hrbatý (Muzeum Hradec Králové), Jan Baťa (FF UK), Václav Bůžek (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích). Kolektivní prací bude i bohatě ilustrovaný výstavní katalog, na němž se budou podílet další odborníci z Rakouska i ČR.

21.–23. února 2018 se bude při příležitosti výstavy konat v Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s Národní galerií v Praze mezinárodní konference o kulturním mecenátu arcivévody Ferdinanda.