Zdena Šafka ve své malířské tvorbě zpracovává různá témata formou cyklů s jednotícím prvkem. Tím se stali před čtyřmi lety andělé vystavení poprvé právě v Galerii České pojišťovny. Současná výstava přináší ukázky z posledních dvou, kterými se zabývá od roku 2008. První oblastí jsou dvojice a druhou monumentální viadukt v Kryštofově údolí.
Zdena své cykly neuzavírá, naopak se k nim příležitostně vrací. To dodává jejím obrazům výrazovou a hlavně barevnou kontinuitu. Zároveň je na nich patrné hledání a objevování jiných pohledů a souvislostí. Nevyhýbá se jisté symbolice, kterou ale nikomu nevnucuje. Lehkost a všednost jejích andělů vyzývala více k přemýšlení o smyslu jejich poslání než o jejich existenci.

Tak jako si pohrává se světlem, pracuje i s časem u série viaduktů. Jejich názvy záměrně volené jako doby průjezdů vlaků odkazují na pravidelnost jízdních řádů, současně však Zdena rozbíjí tuto neměnnost rozmanitostí pohledu na stejnou mostní konstrukci v závislosti na ročním či denním období a bezděky i svou vlastní náladou a emocí. Zdánlivá statičnost v kontrastu s expresivní barevností vytváří až melancholický a metafyzický prostor, který je neskutečný i realistický zároveň.
S podobným kontrastem pracuje i v cyklu partnerských dvojic. V obdobně strnulém výrazu, kde jakoby zamrzl čas, jsou o to více zřejmé silné emoce a napětí mezi jednotlivými páry. Tu pozitivní, jinde negativní. Některým dvojicím není vidět do tváří, přesto vnímáme, co cítí. Autorka je nechává jít po cestě směřující k jemně rozptýlenému světlu, jindy ke světlu s provokující barevností. Smysl a cíl jejich pouti nechává na naší představivosti.

V barevné škále od lazurní vybledlosti po křiklavou transparentnost zachycuje tak v obou cyklech především obrazy svého vnitřního vidění světa bez času, kde světlo neslouží k osvětlení, ale k rozkrytí smyslu, vztahů, vnějšího i vnitřního řádu.