Brněnský Devětsil: multimediální přesahy umělecké avantgardy

Existence Brněnského Devětsilu, celým názvem "Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury", představuje pozoruhodnou a neprávem opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života. Jde o uskupení, které má, na rozdíl od jiných literárních a uměleckých spolků, globální a internacionální ráz. Krátká činnost Brněnského Devětsilu, ohraničená léty 1923-1927, nepředstavovala pouze úzce vymezenou regionální aktivitu, ale lze ji vnímat i jako důležitý počin v širším poli moderní kultury. A to nejen v rámci brněnského kulturního života, ale i v rovině popularizační, politické a novinářské.   

Činnost Brněnského Devětsilu spočívala zejména v pořádání pravidelných cyklů odborných přednášek na nejrůznější témata týkající se nového umění, divadla, politiky, propagace nové kultury atd. Rovněž v organizování spolkového života a v uspořádání několika výstav.

K jeho největším úspěchům patřilo vydávání mezinárodní revuePásmo, jejíž první číslo vyšlo v březnu 1924. V neposlední řadě lze také zmínit organizování společenských zábavných akcí, jako byly pravidelné "eigt o' clocky", uskutečňované v zimě roku 1925. Fenomén Brněnský Devětsil tak představuje celou skládanku aktivit, které dohromady teprve mohou vytvořit ucelený obrázek.        

Výstavní projekt se pokouší prezentovat zejména multimediální přesahy brněnské avantgardy. Jedním z ohnisek zájmu některých členů Brněnského Devětsilu byla filmová tvorba. Filmová avantgarda se realizovala v publicistické a kritické činnosti jednoho z jeho zakladatelů Artuše Černíka. Černík spolu s dalšími brněnskými autory jako byl Ctibor Haluza, Čestmír Jeřábek či Jiří Mahen se rovněž zabývali psaním nerealizovaných filmových poetistických scénářů a libret. Tyto dochované filmové či fotogenické básně představují zajímavý materiál nejen pro sledování proměn českého filmového myšlení. Spolu s obrazovými básněmi reprezentují nejryzejší formu realizací teoreticky formulovaných představ a koncepcí devětsilské avantgardy.

Pozoruhodnou kapitolu Brněnského Devětsilu tvoří rovněž činnost vizionářského skladatele, pianisty, ale také svérázného malíře a scénografa Miroslava Ponce.