Petr Šprincl a Marie Hájková se už programově zaměřují na experimentální videofilm. V dokumentu
o životě Jána Vizváryho, který sestrojoval projektory vlastní výroby, rekonstruují rodinný příběh na základě sporých informací, které se jim podařilo dohledat.Vytvářejí sugestivní náhled, místy až detektivní příběh, který je natočený na super 8 mm kameru,čímž evokují dobový home made film způsobující, že je snímek vnímán jako jistý dobový relikt. Šprinclův dědeček Bohuslav Havíř shrnul osudy ústřední postavy slovy: „Tam někde v Podkarpatské Rusi se narodilo manželům Vizváryovcům neforemné dítě,později nazvané Čapatý Ján. Po různých peripetiích se dostal do rázovité Záhorácké obce jménem Čáry do rodiny dědy Floriana Poláka. Spal v maštali, pásl krávy a koně a vedl smutný,velmi smutný život. Naštěstí do vsi chodil prázdninovat školák jménem Hubík, od kterého se naučil číst a psát. Stali se kamarádi na život a na smrt. Po odchodu strýca Tonka, syna Floriana, dostal se pod kuratelu řádových sester do Holíče, kde je i pochovaný na místním hřbitově.“

kurátorka
Zuzana Janečková