Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze na aktuální téma plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století, pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny. Název letošního 38. ročníku zní: „Pochopit vteřinu. Čas v kultuře 19. století“.

Výstava ukazuje několik podstatných kapitol nazírání na fenomén času, které se právě v 19. století radikálně měnilo. Zatímco na začátku století můžeme hovořit ještě o cyklickém vnímání času v přírodních cyklech, dělením liturgického roku a pracovním koloběhem, na konci století sledujeme čas v jeho lineárním běhu, v modernistickém vývoji „od začátků ke konci“, k „lepšímu a dokonalejšímu“. Technické možnosti navíc dokázaly „kolonializovat“ noc a proměnit prakticky každou hodinu na dobu příhodnou k práci.

Z dřívějších dob přetrvaly náměty typu kalendárií a zobrazení denních a ročních dob, i když se v průběhu století po stylové stránce mění. Vystavená díla sledují změny pohledu na alegorie a cyklické vnímání času v monumentálním malířství, a dále obraz abstraktního času, v symbolické rovině často odkazující ke konci lidského věku a smrti (Chronos, Triumfátor). Důraz je kladen na stylovou proměnu českého umění v rámci celého století a zároveň na proměny člověka, jedince, v nezvratném koloběhu mládí, dospívání, stáří a smrti. Poslední část výstavy se zabývá zachycením okamžiku, jako je například sledování proměn krajiny, a to zejména na skicách a momentkách, na dílech, která mají schopnost vteřinu „zachytit“ a „zastavit“.

Návštěvníci se setkají s díly českých uměleckých autorit, jako jsou Josef Mánes, Antonín Machek, Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Antonín Slavíček, Jan Preisler, Jaroslav Špillar a také s  díly nečekanými, méně známými.