Socha, visící asi v pěti metrech nad podlahou atria SPEJSu upoutává pozornost všech zde přítomných. Rozprostírá svá křídla nad jejich hlavami a naznačuje tak, že je chrání… nebo snad kontroluje? Cherub je původně mytologická bytost s bezpohlavním tělem a hlavou vyčnívající ze šatu – či křídel, jejichž látka je pokryta mustrem pavích očí, symbolizující pohled, vidění, pozorování.

V Trpákově chápání a interpretaci se tato bytost vyznačuje ženským tělem, eroticky stylizovaným v El-Grecovském prodloužení, s ebenově tmavou barvou, asociující mladou svůdnou černošku. Svýma vyvalenýma černýma očima upomíná divošskou „naivitu“, která nám vždy vyvstane při čtení cestovatelských dobrodružstvích devatenáctého století. Sám autor se tímto romantickým voajérským pohledem na ženskou postavu netají: v jeho pohledu se mění původní forma pavích očí ve formy chutných posvíceneckých koláčků, očí naivních cikánek a do forem ženského přirození.

Paví oči Cherubových křídel jsou tvořené dny skleněných lahví v nejrůznějších zeleno-barevných odstínech. Tradiční umělecká ikonografie se tak setkává s moderním využíváním „nalezeného“ materiálu všedního dne, tradiční duchovní historie se mísí s banální materiálovou současností. Divákovi se tak nabízí možnost procházet se tradicí, nacházet hlubokomyslné „věčně platící“ interpretace, a přesto zůstávat v našem současném a všedním životě. Viděno očima kunsthistorika se jedná o kombinaci tradiční umělecké vznešené obsahovosti s moderním banálním ready-made.

Jedno oko funguje jako čočka průmyslové televizní kamery, čímž se vyplňuje oprávnění našich obav, že se z anděla „strážce“ může stát anděl kontrolor, propojený svým televizním okem s velínem nějaké (politické) centrály. Obraz, který televizní kamera snímá, je promítán na obrazovku v dolní části prostoru, kde ho mohou všichni přítomní či procházejí zaměstnanci a návštěvníci sledovat a sami manipulovat (zoomovat, otáčet apod.). Autor zde tematizuje klasickou Orwellovskou – a dnes globalizační (facebookovskou) – obavu o totální kontrole, kdy si není člověk jistým ani sám před sebou.