Po určitou dobu se chovám jako reportér a všechna data nashromážděná na jednom konkrétním místě v konkrétní dobu transformuji do vizuálních obrazů. Zdrojem mých kreseb je krátký a jednoduchý průzkum místa, rozhovor s lidmi ze zaštiťující instituce, kontrola mainstreamových i alternativních médií, internetu, tisku. Soukromá, lokální i globální témata se ve chvíli budování instalace stávají strukturou výstavy. A existuje-li v ten moment nějaký ústřední příběh (lokální nebo globální), stane se jádrem té výstavy. Kresby jsou "intelektuálními graffiti", trochu komiksem, trochu art-brut, ale ne zcela. Jazyk je konceptuální a politickou volbou se záměrem přemostit propast, přiblížit se veřejnosti, návštěvníkům a navodit pocit, že i oni toho jsou schopni. Tyto angažované kresby vytvářejí důmyslnou fresku a střídají vážná témata s těmi lehčími a humornými.

Každý čtverečný metr, který získám, je využit jako platforma k vyjádření těchto témat. 

Architektura místa může hrát svoji roli, ale nemusí.

Mé kresby jsou pomíjivé a tudíž svobodné. Nemusejí obstát ve zkoušce času. Mohou být mýlné. Začínají u konkrétního subjektu (lokálního nebo globálního), ale směřují k obecnému pochopení a abstrakci. Moje kresby používají vtip. Návštěvníci poznávají své vlastní myšlenky. Moje kresby jsou představami. Gedankenbild. 

Kreslím náhodně bez jasného plánu, ale některé obecné myšlenky vycházejí z letmého průzkumu a předcházejí poznání té určité země nebo města a jeho vztahu ke zbytku světa. Projekt roste jako jazzová improvizace a má stálou a neměnnou estetiku a konceptuální zpětnou vazbu.

Tvořím sám.

Bez asistenta, technika, ředitele.

 

Přednáška a následná diskuze s umělcem jsou spojeny s vernisáží ARTWALL Dana Perjovschiho s názvem "Prozatím".