V Evropě žijeme období velkýho kriticismu. Je špatně a tak je šecko špatně. Prej bejvávalo dobře. Že bude líp, si myslej jen v Rusku, Číně a trochu v Americe. Vynechám těch pár zemí, kde je údajně dobře. Ty tři velké země stačej, páč když tam bude zase někdy dobře, zlepší se to prej i jinde.

Do té doby buďme ale kritičtí. Zbytek světa trpí beznadějnou skepsí. Naděje totiž není postmoderní společnosti a jejímu myšlení vlastní. Postmoderní svět bez velkých nadějí naplno začal teprve nedávno. Nikoli už jeho proklamacemi. Postmoderní čas začíná dobou ekonomickou. Aplikací výkonnostních ukazatelů na všechno pro výkonnost samu. Výkonnost nemá jiný cíl – ani ideologii, ani blahobyt a ani impérium. Měří cifrou elektronického zůstatku na účtu. Keš je pro špínu. Očista. Očisti se a uteč od špíny. | Ivan Mečl

(…) hypnotický mechanismus nacionalismu, jenž vstupuje do našeho všedního dne | Edit András

(…) A na závěr taky trochu o módě. (…) | Lenka Klodová

Umělci: Tibor Horváth, Mara Oláh, Csaba Nemes, József Szolnoki (maďarsko), Özgür Demirci (Turecko), Oskar Dawicki, Karol Radziszewski, Agnieszka Kurant, Cecylia Malik (Polsko), András Cséfalvay, Martin Piaček, Tomáš Rafa, Jaroslav Varga, Martina Slováková, Jonathan Ravasz, Ilona Németh, József R. Juhász (Slovensko), Barbara Lublich, Ulu Braun (Německo), Daya Cahen (Nizozemsko) a MCFSAE (z Česka Ivan Mečl, Lenka Klodová, Jan Turner, Filip Turek, Martin Zet, Šárka Mikesková, Jiří Surůvka, Ivan Vosecký, S.d.Ch. a ze Srbska Uros Djuric)

Připravili: Approach Art Association, Pécs (HU), Divus, Praha (CZ), Kassák Centre, Nové Zámky (SK), Zsolnay Culture Quarter, Pécs (H), OSTRALE, Drážďany (D) SPACE, Bratislava (SK), ApartmanProjekt, Istanbul (TR) a Bunkier Sztuki (PL)