Kanadské duo, které tvoří baskytarista Éric Normand & saxofonista a klarinetista Philippe Lauzier, vytváří zvukové prostředí, jež se zpočátku zdá být jasné a přehledné jako stránka textu, která zrovna vyjela z kopírky. Stačí však jeden pozornější pohled, abychom si všimli, že už na druhém řádku se v jednotlivých literách začínají objevovat vlasové trhliny. A to je to nejmenší. Nejednotné řádkování a různé velikosti a typy písem napříč větami, ale i jednotlivými slovy vypadají vlastně přirozeně a poklidně jako třeba odpolední průvan z okna, které jsme právě otevřeli, abychom z kuchyně vyvětrali cigarety. Textura ustanovovaná tak trpělivě, až je skoro s podivem, s jakou zdánlivou ledabylostí je vzápětí odmítnuta. Hrudky spečeného inkoustu na konci stránky se potom zdají být vlastně docela v pořádku, což ostatně platí i pro špínu za nehty – ráno tam ještě nebyla.

Ve spolupráci s dramaturgem koncertů Martinem Režným a spolkem Bludný kámen.